„Izrael chce vědět, že když jeho síly dostanou zelenou, tak by mohli zaútočit během dní nebo hodin,“ řekl listu The Times vysoký činitel armády a dodal: „Připravují se na tuto možnost na všech úrovních. Vzkaz Íránu je, že tyto hrozby nejsou pouze slovní.“

Podle listu izraelská civilní obrana připravuje veřejnost na odvetu, jíž by mohl židovský stát případně čelit. Připrava počítá s možností balistických raket, které by zřejmě Írán vypálil na Izrael. Íránské rakety Šiháb III o doletu 2000 kilometrů jsou schopné zasáhnout celé území Izraele. Írán hrozil, že by je použil proti izraelským jaderným zařízením.  [celá zpráva]

 

:. Letoun F-16I izraelského vojenského letectva
FOTO: ČTK/AP

Plukovník Hilik Sofer řekl listu Ha´arec během cvičení: „Chceme, aby občané pochopili, že válka může začít zítra ráno.“ Součástí cvičení byla i příprava na to, že rakety mohou dopadnout na území Izraele bez varování.  Izrael v posledních letech věnoval velké prostředky na vývoj vlastních antiraket Arrow.

Útok na Írán by byl komplikovaný

Pokud by ale Izrael chtěl zcela zničit íránská jaderná zařízení, musel by zaútočit na desítku cílů. Byl by mezi nimi Natanz, kde se v centrifugách obohacuje uran, Isfahán, kde je uloženo v podzemních tunelech 250 tun plynného hexafluoridu uranu a Arak, kde těžkovodní reaktor produkuje plutonium.

Jeden z cílů leží 1350 ve vzdálenosti od Izraele. Izrael ovšem v lednu podnikl útok na kolonu vezoucí zbraně pro palestinské hnutí Hamás na území Súdánu ve vzdálenosti 1300 kilometrů, kdy nálet podnikly stroje F-16I, které měly krytí od strojů F-15. I tuto operaci lze chápat jako přípravu k útoku na íránská jaderná zařízení. [celá zpráva]

O 1350 kilometrů by se však jednalo pouze v případě, že by izraelské stroje neletěly nad Rudým mořem, ale přes jordánský a irácký vzdušný prostor, což by znamenalo, že by potřebovaly mít souhlas USA. Otázkou je, zda by jej dostaly. V případě útoku na Súdán tomu tak bylo, Barack Obama ale dává přednost jednání s Teheránem.

 

:. Izraelský stíhací bombardér F-16I
FOTO: IDF, Bez zdroje

Zdroje z izraelských tajných služeb považují za vyloučené, že by šlo zaútočit bez souhlasu USA. Pro novou pravicovou vládu Benjamina Netanjahua však představuje íránský jaderný program v současnosti větší nebezpečí než konflikt s Palestinci.

Tradice útoků na jaderná zařízení

Izrael už dvakrát zaútočil na jaderná zařízení v okolních zemích. V roce 1981 zničil irácký reaktor v Osiraku, stačil mu na to útok dlouhý sto sekund. [celá zpráva]

V září 2007 pak zaútočil na cíl v Sýrii, který mohl být vznikajícím jaderným reaktorem. [celá zpráva]

Peres útok vylučuje

Izraelský prezident Šimon Peres přitom při čtvrtečním setkání s americkým blízkovýchodním vyslancem Georgem Mitchellem prohlásil, že hrozbu íránského jaderného programu nelze řešit vojenskou silou. Zprávy o tom, že se izraelská letadla chystají zaútočit na nukleární zařízení Íránu, označil za nepodložené.[celá zpráva]

:. Šimon Peres.
FOTO: NRC

Peres při své schůzce s Mitchellem v Tel Avivu řekl, že pokrok v íránské otázce závisí na mezinárodní spolupráci. Zdůraznil ale, že je zapotřebí zjistit, zda dialog s Teheránem představuje skutečnou příležitost k pokroku, nebo jestli Írán jen hraje o čas.

Peres ovšem v současném Izraeli představuje umírněného politika, ve vládě nyní sedí i radikálové z ultraortodoxních a ultranacionalistických stran.

Írán hrozí odvetou

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád řekl podle agentury DPA během sobotní vojenské přehlídky v Teheránu: "Vzhledem k vojenské síle Íránu by si žádná země nedovolila ho (Írán) byť jen ohrožovat". Dodal, že Írán se stal regionální mocností. Podle něj k tomu přispěl i íránský program jaderné energetiky.

Íránská raketa Zelzal 1 na přehlídce

:. Íránská raketa Zelzal 1 na přehlídce
FOTO: Morteza Nikoubazl , Reuters

„Svět by měl vědět, že Írán je národem zásad a použije svou vojenskou moc, aby zachránilo osud regionálního míru a stability,“ řekl íránský prezident na přehlídce, která byla méně okázalá než v minulých letech.