Ačkoliv obsazení země skutečně trvalo jen několik týdnů a skrývající se prezident Saddám Husajn byl dopaden do konce roku, boje tím neskončily a ani se ze dne na den Irák nestal příkladnou demokratickou zemí, kterou měly v představách Washingtonu brzy následovat další země regionu.

Svržení diktátora, ustavení přechodné a následně zvolení řádné vlády a přijetí nové ústavy nezabránilo pádu Iráku do víru násilností a chaosu. Husajnovým terorem tlumené rozpory mezi různými etniky a příslušníky mnoha náboženských skupin se projevily naplno a v kombinaci s opozicí vůči pobytu koaličních vojáků vedly k další krvavé tragédii v dějinách země.

 

Zoufalé situaci, kdy byly denně unášeny a zabíjeny desítky lidí, přitížily i přešlapy Američanů. Nejprve propukl skandál ve věznici Abú Ghrajb, kde američtí dozorci týrali a ponižovali irácké vězně a v neposlední řadě rozjitřila rány aféra Blackwater, když zaměstnanci stejnojmenné bezpečnostní agentury v Bagdádu v září 2007 bezdůvodně postříleli nejméně 14 iráckých civilistů.

Též všechny původní důvody k invazi padly. Informace, na nichž se zakládaly, se ukázaly být mylnými. Husajn neměl zbraně hromadného ničení ani nebyl napojen na teroristickou síť al-Kajda.

Bush vyhrát nestačil

Počátkem roku 2007 umíralo v Iráku stále více amerických vojáků, ale především Iráčanů. Do poloviny toho roku uprchly ze země přes dva milióny lidí a stejný počet žil bez domova ve vlasti. Bush přes odpor Kongresu prosadil vyslání posil, což byla jedna z příčin obratu k lepšímu.

George Bush už ale v Iráku vyhrát nestačil a letos v lednu Bílý dům opouštěl jako nejméně oblíbený prezident Spojených států. To už USA v Iráku evidovaly přes čtyři tisíce mrtvých vojáků a rychlé stažení stále nepřicházelo v úvahu. Poznal to i Bushův nástupce Barack Obama, který původně sliboval odchod posledního vojáka do 16 měsíců od svého nástupu. Nakonec musel lhůtu prodloužit, když koncem února oznámil, že většina ze 142 tisíc amerických vojáků z Iráku odejde do srpna 2010, zbytek pak do konce roku následujícího.

„Bylo to dlouhá válka, která byla pro Američany těžkým břemenem. Zahajujeme novou fázi, fázi diplomacie,“ řekl Obama v době, kdy činil účet za válku nejméně 600 miliard dolarů,  4254 mrtvých vojáků a asi 100 000 obětí mezi Iráčany.