Pozorovatelé předpokládají, že výsledek, který má být oznámen v úterý, může korigovat vliv náboženských a etnických skupin v jednotlivých částech státu a předurčit parlamentní volby, které se mají konat rovněž letos.

Hlavní pozornost je soustředěna k severoirácké provincii Ninive a její metropoli Mosulu a dále také k provincii Dijála se střediskem Bákubá. Z bezpečnostního hlediska obě zůstávají problematickými částmi země. V Mosulu úřady z obav před teroristickými útoky vyhlásily od včerejšího do nedělního rána zákaz jízdy autem a do začátku hlasování i zákaz vycházení.

Do Ninive z jihu ustoupily sunnitské povstalecké skupiny, Mosul je boji velmi poničený. Ačkoli 60 procent obyvatelstva této provincie tvoří Arabové, v minulých volbách si kvůli sunnitskému bojkotu hlasování nevymohli dostatečný vliv a v radě získali jenom deset ze 41 křesel. Ostatní obsadili Kurdové, i když co do počtu obyvatel tvoří jenom čtvrtinu.

Tento mocenský nepoměr mezi obyvateli přiživuje ochotu podporovat sunnitský odboj a napětí mezi Araby a Kurdy. Vláda byla nucena loni do provincie přesunout policejní a armádní posily, aby zvládla tamní násilí. Právě v Ninive byli zavražděni tři z kandidátů a dva pracovníci volební komise. Další dva kandidáti přišli o život v Dijále a v Bagdádu. Jsou to navzdory pesimistickým předpokladům jediné předvolební oběti v Iráku.

Američané v pohotovosti

Další souboj se odehraje zřejmě v šíitských oblastech jižně od Bagdádu, kde má velký vliv Nejvyšší islámské irácké shromáždění v Iráku Abdal Azíze Hakíma. Jeho největšími soupeři bude Hlas islámu premiéra Núrího Málikího, jehož popularita roste díky lepšící se bezpečnostní situaci, a také duchovní Muktada Sadr, za něhož kandidují nezávislí.

Mezinárodní krizová skupina se domnívá, že zatímco volby v roce 2005 vytvořily podmínky, jež vedly k občanské válce, nynější volby by mohly mít naopak vliv zklidňující.

Volby jsou všeobecně považovány za zkoušku toho, jak v zemi postoupila normalizace a jak je irácká vláda schopna zajistit vlastními silami bezpečnost v zemi poté, co koaličním silám vypršel 1. ledna mandát OSN. 

Iráčané hodlají bezpečnost voleb zajistit sami, bez pomoci Američanů, kteří zůstanou pouze v pohotovosti, ale na základnách. Všem záleží na tom, aby se volby obešly bez násilí, protože to považují za předpoklad k urychlení odchodu amerických vojáků. V Iráku jich je stále přes 140 tisíc.

Volby se netýkají tří severních, kurských provincií a také provincie Kirkúk, jejíž status v rámci Iráku zůstává nejistý. V těchto oblastech se má volit později letos.