Evropská delegace chce dosáhnout minimálně přerušení bojů a nasazení pozorovatelů. Livniová řekla, že by bylo lepší vyslat týmy, které budou pátrat po tajných tunelech, které Hamás využívá k pašování a ukrývání zbraní. 

Příměří ovšem na dohled není. Podle Livniové vojenská operace Lité olovo nekončí. V regionu se podle ní změnila situace. „Před operací Hamás útočil na Izrael kdykoliv se mu zachtělo a Izrael se držel zpět. Tak to už nebude. Budeme pokračovat, dokud Hamás v Gaze působí a porušuje mezinárodní požadavky,“ řekla s tím, že Jeruzalém má právo se bránit.

Dodala, že se Izrael nesnaží trestat civilní obyvatelstvo a případné oběti mezi ním židovský stát mrzí. Potíž podle ní je, že se příslušníci Hamásu a militanti mezi civilisty ukrývají. „Civilním obětem se snažíme vyhnout. Bohužel, je to válka.“

Izraelská pozemní operace si od svého zahájení v sobotu vyžádala životy nejméně 77 Palestinců, z toho dvanácti dětí. Zraněno bylo kolem 200 lidí. Na izraelské straně je jeden mrtvý voják a dalších 55 zraněných. Celkem zemřelo přes 500 lidí.

Izraelské akce v pásmu Gazy pokračují.:. Izraelské akce v pásmu Gazy pokračují.foto: ČTK/AP

Do Gazy vpuštěn konvoj s pomocí

Schwarzenbergem vedená delegace se snaží také zajistit pro pásmo Gazy humanitární dodávky. „Naším úkolem je ujistit se, že pomoc EU dosáhne k obyvatelům pásma Gazy, že hraniční přechody budou otevřené a že pomoc nezůstane někde na cestě,“ uvedl ministr.

V pondělí Izrael vpustil do pásma konvoj 80 kamiónů s pomocí.

Na tiskové konferenci Schwarzenberg dodal, že přes různá stanoviska obou delegací budou rozhovory během pondělka pokračovat. V češtině pak dodal, že česká účast na jednáních představuje pro českou diplomacie čest a hvězdnou hodinu.

Na Blízký východ míří k jednáním také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Má se sejít s palestinskými i izraelskými představiteli. Skutečnost, že v regionu jsou dvě evropské diplomatické mise, kritizoval italský ministr zahraničí Franco Frattini. Podle něj to podkopává věrohodnost Evropy.

Pásmo Gazy je menší než Praha
Pásmo Gazy na východním pobřeží středozemního moře zabírá plochu 360 čtverečních kilometrů, dlouhé je 45 kilometrů a široké šest až deset kilometrů. Žije na něm 1,5 miliónu Palestinců, většinou uprchlíků nebo jejich potomků, takže je s 4118 obyvateli na kilometr čtvereční jednou z nejhustěji obydlených oblastí světa.
Správním střediskem je město Gaza se 400 000 obyvateli.
Asi 80 procent obyvatel pásma žije pod hranicí bídy a jsou závislí na potravinové pomoci. Nezaměstnanost v pásmu dosahuje 35 procent.
Po pádu osmanské říše v roce 1917 se pásmo dostalo pod správu Británie. Po první izraelsko-arabské válce připadlo v roce 1948 Egyptu. Gazu v červnu 1967 dobyl Izrael, který tam budoval židovské osady. Po podpisu izraelsko-palestinské mírové dohody v září 1993 bylo v roce 1994 předáno na 67 procent území palestinské samosprávě. V srpnu 2005 bylo z pásma Gazy evakuováno všech 21 židovských osad a pásmo se plně dostalo pod kontrolu Palestinců. Předloni je ovládlo hnutí Hamás.