„Mám chronický kašel, vyrážku a krátí se mi dech,“ stěžoval si chirurg Chris Coppola, který pracoval na základně Balád ve středním Iráku v letech 2005 až 2007. „Vykašlávám černé hleny,“ dodává lékař, který je jednou z obětí tzv „irácké nevolnosti“. Jejím důvodem ale není nepřátelská činnost a použití chemických zbraní.

Po celé čtyři roky se na základně Balád v jámě spaloval veškerý odpad včetně odpadu z vojenské nemocnice, z kuchyně a taky plasty. Z jámy neustále stoupal štiplavý dým, který cítili nejen vojáci přímo na základně, ale také v ubikacích a v nemocnici.

„Ve špičce, ještě před tím, než postavili průmyslovou pec na spalování odpadů, se tam denně spálilo na 240 tun odpadu,“ uvedl v dubnu 2008 doktor Bill Halperin, který stál v čele výboru subkomise zabývající se životním prostředí v okupovaném Iráku v rámci panelu obrany věnovaného zdraví. Popsal i šokující způsob likvidace odpadu: „Nalili na něj palivo pro trysková letadla a zapálili jej.“

Coppola sice u jámy nepracoval, ale ví, že se tam spaloval i zdravotnický odpad včetně respirátorů.

Na podobné problémy si stěžuje i Dennis Gogel, který sloužil na základně Balád v letech 2004 a 2006. Bydlel přitom jen pár set metrů od jámy, kolem níž mnohdy běhal, aby si udržel kondici. Od té doby trpí nemocemi dýchacího ústrojí, vyrážkami a ztratil 30 kilogramů. Ztratil taky kondici. Uběhnout dvě míle mu dříve trvalo deset minut, nyní sedmnáct. Nejviditelnější jsou skvrny na obličeji. „Byl jsem dokonce léčen pro podezření na lupénku, to se ale nepotvrdilo,“ uvedl.

Pentagon problém přiznává, v kouři byly i dioxiny

Na rozdíl od syndromu války v zálivu, který byl dlouho oficiálními úřady popírán, Pentagon tentokrát uznává, že se zdravotní problémy způsobené jedovatými zplodinami ze spalování odpadu mohou vyskytovat. Tvrdí však, že jsou jen dočasné.

V dýmu se přitom vyskytovaly i velmi jedovaté sloučeny včetně rakovinotvorných dioxinů. Úroveň jejich koncentrace byla přitom tisíckrát vyšší, než povoluje norma, plyne ze studie z roku 2007. Data ale podle armádních specialistů nejsou přesná a úroveň karcinogenních látek v dýmu byla nízká, takže podle Pentagonu jsou problémy jen dočasné.

V jámě se spalovala i těla

Gogel se nyní přidal k hromadné žalobě na najatou soukromou společnost, která likvidovala odpad. Důvodem však není jen způsob likvidace odpadu, ale i to, že se v jámě spalovaly i lidské ostatky.

„Divocí psy v oblasti podnikali nájezdy na jámu a tahali z ní lidské ostatky. Byli vidět, jak se toulají po základně. Části těl jim koukaly z tlam ,“ uvádí se v žalobě podané u federálního soudu v Texasu.

Jámy zůstanou

Balád však není šokující výjimkou. Podobné jámy jsou i v Afghánistánu a na dalších amerických základnách v Iráku. Generál David Petraeus, který velí oblasti obou bojišť, už vyjádřil obavy z problému, ale metodu hájil. „Jámy, kde se spaluje odpad, existují a během pokračujících bojových operací budou dál potřeba,“ řekl. S jejich náhradou se příliš nespěchá.

Zatímco v Iráku je už 17 pecí na likvidaci běžného odpadu, dvě na likvidaci nebezpečného odpadu a 24 na likvidaci zdravotního odpadu, přičemž 23 dalších spaloven se buduje, v Afghánistánu není ani jedna.

Pentagon přesto postupuje v případě „irácké nevolnosti“ rychleji než v případu podobně se projevujícího syndromu války v zálivu, u něhož se dlouho popíraly reálné základy. Až zpráva z letošního listopadu uznala, že mají reálný základ.

Jednou z příčin jsou tablety, které vojáci polykali na ochranu před nervovými plyny. Další pak pesticidy, kterých se vojáci během války nadýchali. Komise rovněž nevylučuje, že část vojáků onemocněla při likvidaci iráckých zásob nervových plynů.