Tisíce stran poznámek, dopisů, seznamů a stovky videí byly nalezeny v počítači a skříňkách povstaleckého velitele z provincie Anbár, který je označován jménem Farís Abú Azzam. Spojenci dokumenty objevili po Farísově zabití.

Byly u něj nalezeny seznamy a výplatní listiny celých brigád. Povstalci archivovali úmrtní listiny oponentů, přehledy o vězních, čísla lidí, kteří se telefonicky obrátili na Američany, i dokumenty o stavu vozového parku. Nechybějí ani analýzy různých situací, jež měly sloužit k vyvarování se chyb v budoucnosti.

Nalezen byl dokonce dopis jednoho iráckého stavitele, který Faríse žádal o povolení dohlížet na rekonstrukční projekt v hodnotě 600 000 dolarů na americké základně. V příloze byly nákresy bunkrů, které měl postavit a nabídka na dodání dalších informací.

Zejména složky týkající se operace Pouštní štít, kterou rebelové plánovali pro rok 2006, dávají nahlédnout do struktury a způsobu práce povstalců, uvedla CNN. „(Dokumenty) odhalují rozsáhlý systém velení a kontroly. To množství dokumentace mne překvapilo...,“ doplnil americký armádní mluvčí v Bagdádu Patrick Dirscoll.

"Irácká Al-Kajda“ se snaží zachovat relevanci i vzhledem k silné opozici představované více než 100 000 bývalými sunnitskými povstalci, které teď platí USA, dodává CNN.

Důmyslný systém plánování a velení

Pouštní štít měl být tříměsíčním koordinovaným protiútokem povstalců proti invazním a vládním vojskům v Iráku. Plánován byl na počátek roku 2006. Získané záznamy mají dokumentovat i schůzku provinčních velitelů koncem roku 2005, jež dokumentuje systém hierarchie povstalecké sítě a důmyslné plánovaní, ne nepodobné americkému.

Na schůzce vysokých představitelů, kteří jsou všichni Iráčané, se plánovaly nejen konkrétní cíle, jako narušování dodávek nebo ničení klíčové infrastruktury, ale padla též poznámka o nutnosti utajení. O celkovém plánu měli vědět jen shromáždění, šéfové buněk a jednotliví velitelé se měli dozvídat jen o vlastních útocích, o nichž měli být přesvědčeni, že jsou ojedinělé.

Po setkání následovalo množství rozkazů a memorand. Plánovaly se například únikové cesty po provedení útoku a vybíraly se americké cíle. Mezi nimi bylo vybráno i bagdádské letiště. U každého cíle byl rozpis zbraní, jichž bude potřeba.

Operace měla mít dvě fáze. První trvala 90 dní a následovalo po ní shrnutí s výčtem úspěchů a nezdarů. Zaznamenány byly i ztráty obou stran. Každá standardní armáda, včetně americké, by postupovala stejně - po akci Američané vypracovávají tzv. AAR (zprávy o vykonané akci) a vyměření bitevních škod.

Povstalce v Iráku charakterizuje dobré velení a disciplína, ať už v roce 2006 nebo později. Podle CNN to dokazují i útoky z posledních deseti dní. Lidé umírali při nejméně devíti sebevražedných útocích. Při třech z nich byla použita auta.

Videoreportáž o dokumentech na CNN