Článek
Podle francouzského listu Le Monde bude moci Francie využívat zařízení pro vojenské námořnictvo v emirátu Abú Zabí. Základna bude mít kapacitu pro 400 až 500 lidí. Dokument podepsali za emiráty ministr zahraničí šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján a za Francii ministr obrany Hervé Morin.
Dohoda o civilní jaderné spolupráci je už třetí, kterou Paříž uzavřela v muslimském světě. Sarkozy podobné podepsal už také s Alžírskem a Libyí. V rámci dohody se Spojenými arabskými emiráty se spojily společnosti Areba, Suez a Total, které emirátům prodají dva jaderné reaktory.
Spojené arabské emiráty jsou třetí Sarkozyho zastávkou při jeho nynější cestě po oblasti Perského zálivu. Předtím navštívil Saúdskou Arábii a Katar. V Abú Zabí v úterý sice francouzský prezident strávil jen šest hodin, ale stačil položit základní kámen ke stavbě budovy, v níž bude sídlit Sorbonna. Bude to jediná pobočka této univerzity na Blízkém východě. Výuka na Sorbonně v SAE začala sice už v roce 2006, ale v provizorních objektech. Návštěvou SEA Sarkozy cestu po oblasti Perského zálivu končí.
Nicolas Sarkozy během návštěvy Rijádufoto: ČTK/AP
Blízkovýchodní region navštívil také americký prezident George Bush.
Sarkozyho synovi vyhrožovali smrtí
V době prezidentovy nepřítomnosti ve Francii potvrdila vláda zprávy místního tisku, podle nichž Sarkozyho desetiletému synovi Louisovi bylo telefonicky vyhrožováno smrtí. Ministryně vnitra Michele Alliotová-Marieová oznámila, že dvojice volajících byla dopadena.
Nicolas Sarkozy
Třikrát ženatý Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bosca je synem maďarského šlechtice a francouzské matky řeckého židovského původu. Narodil se 28. ledna 1955 v Paříži, kde také vyrůstal. Je křtěným katolíkem. Sarkozy nemá tradiční školu politické elity ENA, ale jen právnické vzdělání.
Byl starostou vlivného pařížského předměstí Neuilly od roku 1983. V letech 1993 až 1995 byl ministrem rozpočtu ve vládě Edouarda Balladura. Ve jménu svého receptu "nulové tolerance" v křesle ministra vnitra od května 2002 do dubna 2004 zatočil s drobnou kriminalitou a bojoval s antisemitismem. Po krátkém intermezzu v úřadu ministra financí jej v listopadu 2004 zvolili do čela Svazu pro lidové hnutí (UMP). A v červnu 2005 se stal znovu ministrem vnitra - patrně nejvýraznějším v historii Francie. Zvýšil počet policistů i četníků, prosadil zpřísnění pravidel a trestů za silniční přestupky a pustil se do odstraňovaní zločinu z ulic. Prosadil opatření k vymýcení ilegálního přistěhovalectví - včetně deportací, a k integraci schopných imigrantů do francouzské společnosti.
Ne všechny jeho kroky byly vítané. Kritiku sklidil jeho návrh pozitivní diskriminace, kterou chtěl snížit nezaměstnanost mladých. Navrhoval stavět mešity za státní peníze, ale protestující mládež na předměstích (obývaných nezaměstnanými muslimskými přistěhovalci) neváhal označit za lůzu.
V květnu 2007 byl zvolen Sarkozy francouzským prezidentem. Později se rozvedl s manželkou Cécilii a zval si někdejší modelku a zpěvačku Carlu Bruniovou.
Prezidentovu synovi podle tisku vyhrožoval hasič, kterému číslo prozradil jeho přítel, zaměstnanec telekomunikační společnosti Orange, jenž se dostal k seznamu tajných čísel vysoce postavených osobností. Muž prý chlapci telefonoval několikrát a 5. ledna mu řekl: "Teď zemřeš." Oba muže čeká příští měsíc soud.
