Americký prezident George Bush ve čtvrtek zopakoval, že zákon bude vetovat, což je dvojsečné, na jednu stranu to USA nezaváže k pevnému termínu odchodu, na druhou stranu ale budou chybět peníze na financování vojenského dobrodružství ve schválené výši 95 miliard dolarů a další peníze na veterány. Demokraté ale nemají dost křesel, aby mohli prezidentské veto zvrátit. Republikáni už dali na vědomí, že se za svého prezidenta postaví.

Do Bílého domu odešle Kongres zákon k podpisu zřejmě v pondělí, den před čtvrtým výročím Bushova projevu na palubě válečné lodi Abraham Lincoln, kde pod plakátem s nápisem Mise splněna oznámil konec hlavních bojových akcí v Iráku.

Financování války je zatím zajištěno do letošního července. Z parlamentních informací vyplývá, že nový zákon by se tedy měl projednat nejpozději koncem května.

Irácká vláda je proti zákonu

Irácká vláda se postavila proti americkými demokraty prosazovanému zákonu, podle něhož by do března příštího roku odešly z Iráku poslední americké bojové jednotky.

Zibarí se svým názorem přišel poté, co Sněmovna reprezentantů schválila zákon o dodatečném financování války v Afghánistánu a v Iráku, jehož součástí je právě pevně stanovené datum odchodu z Iráku. [celá zpráva

Zibarí považuje současné diskuse a hlasování "za součást politikaření ve Washingtonu, jehož důsledkem je oslabení bezpečnosti a politického vývoje nejen v Iráku, ale v celém regionu". Ve čtvrtek zopakoval, že stažení amerických jednotek by "mělo záviset na situaci". Jeho prohlášení je ovšem zcela odlišné od pohledu radikálního šíitského duchovního Muktady Sadra, podle kterého by se Američané měli stáhnout co nejdříve, neboť právě oni situaci v zemi zhoršují. [celá zpráva]

Na politiky kvůli situaci vojáků naléhal také generál David Petraeus, jenž velí americkým silám v Iráku. Mluvčí Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová ovšem zopakovala: "Naši vojáci a jejich rodiny potřebují více než bianco šek na válku bez konce, o který žádá prezident." Republikány však nepřesvědčila, ti vidí stanovení termínu odchodu jako "den porážky". [celá zpráva]

Další oběti atentátů

V Iráku ve čtvrtek zahynulo nejméně 26 lidí včetně devíti vojáků. Nejtragičtější následky měl sebevražedný atentát v iráckém Chálisu v provincii Dijála, kde zahynulo devět iráckých vojáků a 15 osob utrpělo zranění. Mezi zraněnými je deset vojáků a pět civilistů. Podle policie najel atentátník s autem do stanoviště irácké vojenské hlídky.

Podle sdělení ministerstva vnitra bylo nejméně šest lidí zabito a 15 zraněno při výbuchu auta naloženého trhavinami v bagdádské čtvrti Džadríja. Další nálož explodovala poblíž tržiště Šorja v centru Bagdádu, kde byli zabiti byli dva lidé a deset dalších zraněno.  U Mosúlu na kurdském severu země zahynuli tři lidé a 13 jich bylo zraněno.