Oznámily to včera rakouský veřejnoprávní rozhlas Ö1 a také televize ORF, aniž upřesnily své zdroje. Dotyčným mužem, na nějž je kvůli vídenském atentátu vydán mezinárodní zatykač, je Mohammad Džafarí-Šahrúdí.

Pase po něm Vídeň

Kásemlú (58), který byl docentem pražské VŠE a během dlouholetého exilu v Československu se i oženil s Češkou Helenou Krulichovou, byl zastřelen spolu se dvěma kolegy, když se nechal v červenci 1989 vylákat na schůzku se zástupci íránského náboženského režimu.

Kásemlú stál v čele Demokratické strany íránského Kurdistánu (PDKI), která se zprvu podílela na svržení monarchie, posléze ale upadla v nemilost nového islamistického vedení země.

Mluvčí rakouského ministerstva spravedlnosti Maria Bergerová včera pro agenturu APA zprávu o dopadení Džafarího-Šahrúdího sice označila za "pouhou zvěst", dodala však, že pokud byl tento Íránec skutečně zajat, požádá Vídeň o jeho vydání.

Spolu se Džafarím-Šahrúdím se zatykač vztahuje i na další dva Íránce. Všichni tři se po atentátu ve vídeňském hotelu uchýlili na ambasádu své země a pak z Rakouska odjeli - umožnila jim to sociálnědemokratická vláda Franze Vranitzkého, která se podle rakouských médií obávala o hospodářské vztahy s Íránem, pokud by předpokládané vrahy zatkla.

Teherán podíl na atentátu popírá

Teherán však podíl na atentátu proti kurdským prominentům popírá. Také v případě pětice mužů zajatých před týdnem při vrtulníkovém výsadku na íránskou misi v metropoli iráckého Kurdistánu Arbílu tvrdí, že jde o "konzulární pracovníky" a trvá na jejich vydání. Nad americkým přepadením íránské budovy vyjádřil nelibost i Bagdád.

Ve středu přišel s bezprecedentní kritikou USA i vlivný šéf největší strany v zemi, Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku (SCIRI) Abd al-Azíz Hakím. "Bez ohledu na Írán, my takové akce považujeme za nesprávné," řekl BBC šíitský klerik, který nedávno jednal v Bílém domě s prezidentem USA Georgem Bushem. "Je to svého druhu útok na iráckou suverenitu a doufáme, že už se to nebude opakovat."

Američané přitom Íránce zajali s odůvodněním, že jde o agenty elitních diverzních jednotek spadajících pod íránské revoluční gardy. Právě tento útvar, známý jako Brigády al-Kods, byl v minulosti spojován s vraždami íránských kritiků režimu hledajících útočiště v zahraničí. Nyní - tvrdí USA - podněcuje rebely v Iráku.

S vraždou byl spojován také Ahmadínežád

U al-Kods v minulosti působil i dnešní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a předloni hned několik disidentů tvrdilo, že ve vídeňském atentátu sehrál osobní roli i on. Například první prezident Islámské republiky, dnes exulant v Paříži, Abol Hasan Baní Sadr tvrdí, že Ahmadínežád úderce ve Vídni dodal zbraně. Také podle "zdrojů v revolučních gardách" zpravodajského serveru Iran Focus byl Ahmadínežád "klíčovým plánovačem atentátu".

Naproti tomu exilový íránský novinář Amir Taheri tehdy Právu řekl, že Ahmadínežád byl jedním z emisarů, kteří měli Kásemlúa přimět ke smíru a k návratu do Íránu. Ze zvukového záznamu atentátu prý vyplývá, že byl vraždě osobně přítomen a že tehdy utrpěl zranění. "V žádném případě si ale netroufám tvrdit, že byl do vraždy zapleten. K tomu nemám žádné podklady," zdůraznil Taheri.

V Rakousku se kauzou léta zabývá poslanec Zelených Peter Pilz, který loňský nástup Ahmadínežáda do funkce využil k tlaku na otevření celého případu. Záhy však kauza opět vyšuměla do ztracena.