Žádná vyděšená kořist, bin Ládin řídil Al-Káidu až do poslední chvíle

„Bin Ládin byl v dennodenním kontaktu s Al-Káidou, přitom se ale zdálo, že není v dosahu,“ cituje televize ABC nejmenovaný, ale dobře informovaný zdroj z Obamovy administrativy. Ten se odvolává na písemnosti a datové dokumenty nalezené v bin Ládinově rezidenci ve městě Abbottábád na severu Pákistánu.

Ke komunikaci s okolím využíval v té době nejhledanější terorista světa, na jehož hlavu byla vypsána odměna 27 miliónů dolarů (více než 627 miliónu korun), důvěryhodné kurýry. Ti z jeho přísně tajného sídla vynášeli pokyny uložené na paměťových kartách v telefonech.

Spíše než chování vystrašeného zločince připomínala bin Ládinova komunikace systém řízení nadnárodní korporace, poznamenal k tomu server ABC News.

Kurýři mířili k vedoucím buněk Al-Káidy po celém světě. Od Íránu, Somálska a Afghánistánu přes severní Afriku až Irák a Afghánistán.

Administrativa bývalého prezidenta George Bushe mladšího přitom roli Usámy bin Ládina ve struktuře Al-Káidy po roce 2001 dlouhou dobu zlehčovala.

„Schovává se v jeskyni, vyhýbá se střelám odpalovaným drony CIA a tráví většinu času přemýšlením o tom, jak si pro něj přijdou a zda ten den už nenastal,“ pronesl jeden z Bushových poradců v roce 2004.

V té době už si ale vůdce Al-Káidy budoval nové velitelství v pákistánském Abbottábádu. V letech 2006 a 2007 pak začal z tamního komplexu řídit mezinárodní terorismus ve velkém. Většina dat, která byla v bin Ládinově domě ukryta, sice stále podléhá utajení, představitelé americké administrativy nicméně prozradili, že nejaktivnější byl muž, jenž vtáhl USA do války s terorem, po roce 2009.

Z dokumentů vyšlo najevo mimo jiné to, že bin Ládin instruoval somálské teroristy, aby v případě, že nebude možné zajmout Američany, zadrželi alespoň Francouze a popravili je těsně před volbami. Měli tím ovlivnit tamní politiku.

„Pokud bude (francouzský prezident François Hollande – pozn. red.) nadále odmítat vyjednávat, pak týden před volbami popravíme jednoho ze zajatců, toho s nejnižším postavením a na nejnižší pozici,“ nabádal bin Ládin. To se ale nakonec nikdy neuskutečnilo.

Teroristickou organizaci si bin Ládin řídit troufl, setkat se s vlastní manželkou Chajrijou Sabarovou se ale neodvážil. Příliš se totiž obával toho, že by mohla být sledována. Z korespondence vyplynulo mimo jiné to, že předpokládal, že jí mohly tajné služby při zubařském zákroku voperovat do úst štěnici.

„Žádám tě, abys mi detailně popsala cokoliv, co ti u íránských lékařů přijde podezřelé. Například neobvykle velkou injekci,“ psal bin Ládin v dopise jedné ze svých pěti manželek datovaném na leden 2011.

Pouhé tři měsíce před dopadením bin Ládin – zdá se – plánoval, že svou manželku do úkrytu v Abbottábádu skutečně pozve. Žádal ji, aby se nechala zrentgenovat, a ujistila se tak, že nemá v těle žádné sledovací zařízení. „Prosím, promiň mi, pokud tě unavuji s takovými důkladnostmi,“ napsal vůdce Al-Káidy v posledním dopise.