Hlavní obsah
Venezuelský prezident Hugo Chávez Foto: Roberto Candia, Reuters

Venezuelský prezident Hugo Chávez prohrál boj s rakovinou

Velký obdivovatel Fidela Castra a muž, který se pasoval do role vůdce socialistické revoluce ve Venezuele, prohrál boj s nemocí. Kontroverzní politik Hugo Chávez zemřel ve věku 58 let. Kvůli rakovině v pánevní oblasti byl čtyřikrát operován. Osudnou se mu stala vážná infekce dýchacích cest. V čele Venezuely stál 14 let. O jeho smrti v úterý informoval venezuelský viceprezident Nicolás Maduro.

Venezuelský prezident Hugo Chávez Foto: Roberto Candia, Reuters
Venezuelský prezident Hugo Chávez prohrál boj s rakovinou

„Obdrželi jsme tu nejhorší a tragickou informaci, že prezident Hugo Chávez dnes v 16:25 (21:55 hodin SEČ) zemřel,“ oznámil viceprezident Maduro. Dodal, že Venezuela teď musí být semknutá. „Neprokazujme slabost, násilí, nenávist,“ řekl.

Maduro dal v zemi rozmístit vojáky a policisty. Venezuelu teď do 30 dnů čekají nové prezidentské volby.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Chavez odletěl na ozařování na Kubu

Video: Reuters

 

Z vězení do politiky

Chávez se narodil 28. července 1954 do učitelské rodiny. Vychovávala ho však babička. Po maturitě nastoupil do vojenské akademie, po jejímž vystudování povyšoval v rychlém sledu.

Postupně ale rostl jeho nesouhlas s politikou prezidenta Carlose Andrése Péreze, a tak se postavil do čela pučistické skupiny. Pokus o státní převrat ale v roce 1992 nevyšel a Chávez skončil ve vězení. Svým pokusem se však stal hrdinou chudiny. Před nástupem do vězení Chávez vzkázal, že neuspěl jen prozatím. Jeho slova se naplnila poměrně záhy.

Hugo Chávez s Fidelem Castrem, archivní foto

Foto: José Goitia, Reuters

Z vězení totiž vyšel po omilostnění předčasně a hned se začal plně věnovat politice. V roce 1998 byl k nevoli majetných elit, zahraničních investorů a americké vlády řádně zvolen za prezidenta. Úřad opakovaně obhájil s výraznou podporou a ustál i puč v roce 2002.

Slabší vrstvy na něj nedaly dopustit, protože Chávez hned po svém nástupu znárodnil průmyslové podniky včetně těch ropných a z peněz za „černé zlato“ financoval množství sociálních programů, například za gramotnost nemajetných či bezplatnou zdravotní péči po vzoru Kuby Fidela Castra. Ten byl Chávezovou ikonou a prezident pomáhal udržet ohrožený Castrův režim na Kubě prostřednictvím dodávek venezuelské ropy.

Pro domácí opozici byl ale Chávez autoritář, populista a tlučhuba, který ve svém pravidelném televizním pořadu Aló Presidente bezmezně dlouhé hodiny tlachá a jehož tirády nevydrží ani distingovaný španělský král Juan Carlos a je nucen ho okřiknout, aby už „držel klapačku“.

Počet chudých se navíc Chávezovi snížit nepodařilo.

Darebácký stát

Kritika ze zahraničí také upozorňovala na přetrvávající porušování lidských práv ve Venezuele, zejména ze strany represivních složek státu, a ovlivňování justice skrze dosazování vlastních lidí na patřičná místa.

Obavy vzbuzoval Chávez ve Spojených státech, které tradičně z bezpečnostních, ideologických a ekonomických důvodů aktivně zasahují do dění v Latinské Americe. Důrazně proti Chávezovi vystupovala hlavně administrativa republikánského prezidenta George W. Bushe, obávající se dominového efektu šíření levičáctví v bezprostřední blízkosti amerických hranic. Zástupci Bushovy vlády v atmosféře po teroristických útocích z 11. září Chávezovu Venezuelu řadili mezi tzv. darebácké státy. Poukazovali mimo jiné na Chávezovy styky s íránským režimem.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

Hugo Chavez na archivních záběrech

Video: Reuters

Ani Bushova vláda si ale nedovolila postavit se Chávezovi přímo, protože Venezuela je čtvrtým největším dodavatelem ropy do USA. Chávez tak mohl s převahou zvítězit i ve volbách závěrem roku 2012. Vzhledem ke zhoršení zdravotního stavu už ale lednovou inauguraci nestihl.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků