Hlavní obsah
Mořský příboj s sebou vinou lidské činnosti stále častěji přináší záplavy. Foto: Profimedia.cz

Vědci bijí na poplach: Moře stoupá nejrychleji za 2800 let. A může za to člověk

Vzestup hladin světových moří je nejprudší za posledních 2800 let. Ve dvou na sobě nezávislých studiích, publikovaných v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences, před tím varují přední světové klimatologové. A shodují se, že za to nade vší pochybnost mohou lidé, přesněji jimi vyvolané globální oteplování.

Mořský příboj s sebou vinou lidské činnosti stále častěji přináší záplavy. Foto: Profimedia.cz
Vědci bijí na poplach: Moře stoupá nejrychleji za 2800 let. A může za to člověk

Vědci ke stanovení historicky průměrné výšky hladiny použili řadu geologických metod včetně zkoumání pozůstatků či zkamenělin dávných organismů, usazených hornin či stop v půdě.

„Není pochyb o tom, že 20. století je nejrychlejší. Je to způsobeno zvýšením teplot způsobeným využíváním fosilních paliv,“ cituje deník The Guardian vedoucího autora první studie Boba Koppa z Rutgers University v New Jersey.

Až do osmdesátých let 18. století, tedy počátku průmyslové revoluce, stoupala hladina světových moří maximálně o tři až čtyři centimetry za sto let. V rozmezí dvou tisíc let se pak nikdy nevychýlila o více než 7,6 centimetru od dlouhodobého průměru.

Ve dvacátém století však přišla dramatická změna; hladina světových moří vzrostla o 14 centimetrů. Vzestup hladin oceánů se navíc neustále zrychluje. Matematické modely předpovídají, že do roku 2100 vzroste hladina o 28 až 131 centimetrů. Záležet bude na tom, jaké množství skleníkových plynů do atmosféry lidstvo ještě vypustí.

Vzestup hladin nezastaví ani dohoda z Paříže

Pokud mezinárodní společenství dostojí svým závazkům, na nichž se usneslo na loňské klimatické konferenci v Paříži, povede sice snížení emisí skleníkových plynů ke zpomalení popisovaného efektu, hladiny světových moří však přesto stoupnou o 28 až 56 centimetrů. A i takový růst může vést ke katastrofickým záplavám či sesuvům půdy.

„Domnívám se, že musíme přehodnotit naše vnímání pobřežních záplav. Není to příliv. Není to ani vítr. Jsme to my. Taková je skutečná příčina záplav, jimž nyní čelíme,“ cituje list The New York Times hlavního autora druhé ze zmiňovaných studií Benjamina H. Strausse z Princetonské univerzity.

Za tři ze čtyř záplav může člověk

On a jeho tým vypočítali, že jsou až tři čtvrtiny případů záplav na východním pobřeží Spojených států způsobeny právě zvyšováním hladiny moří. A stejně to prý nejspíš bude i v globálním měřítku.

Pokud se něco zásadně nezmění, bude se navíc oteplování a jím vyvolané záplavy ve 22. století neustále zintenzivňovat.

„Jsem toho názoru, že si můžeme být absolutně jistí, že pokud se bude globální klima nadále oteplovat, hladiny moří dál porostou,“ míní oceánový fyzik Stefan Rahmstorf z Postdamského institutu pro výzkum klimatu.

„S tím, jak roste teplota, tají ledy. To je jednoduchá fyzika,“ dodal podle listu The New York Times.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků