Hlavní obsah
50 let od přistání na Měsíci. Foto: Novinky

Před padesáti lety, 16. července 1969, odstartovalo Apollo 11 k historické cestě na Měsíc. Velitelem tříčlenné posádky byl Neil Armstrong, který se jako první člověk dotkl povrchu jiného nebeského tělesa.

50 let od přistání na Měsíci. Foto: Novinky
Apollo 11 – Čtyři dny do přistání na Měsíci

Raketa Saturn V s Apollem 11 odstartovala 16. července ve 13:32 UTC z Kennedyho vesmírného střediska na floridském ostrově Merritt. Na její palubě byli tři astronauté, velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Edwin Aldrin a pilot kosmické lodi Columbia Michael Collins.

Armstrong přes startem řekl: „Apollo je prvním pokusem lidí ukázat schopnost dosáhnout Měsíce, přistát tam a vrátit se na Zemi.“ I z jeho vyjádření je patrné, že si nebyl jist, zda se to povede. Šance na úspěch se odhadovala na 60 procent.

Start Apolla 11

Foto: NASA

Start Apolla 11 z rampy 39A sledoval na mysu Canaveral asi milion lidí. Na kosmodromu byli náčelník generálního štábu William Westmoreland, čtyři ministři, 19 guvernérů a 200 kongresmanů, viceprezident Spiro Agnew a bývalý prezident Lyndon B. Johnson. Prezident Richard Nixon sledoval start v televizi v Bílém domě, přenos sledovalo 25 milionů Američanů.

Posádka Apolla 11. zleva Armstrong, Collins a Aldrin

Foto: NASA

Televize start přenášela do 33 zemí. Ohromnému zájmu se nelze divit. Bylo to poprvé, kdy měli lidé přistát na povrchu jiného vesmírného tělesa, a let navíc následoval poté, co dvě lodě dokázaly Měsíc oblétnout. Nejprve se to podařilo na Vánoce 1968 Apollu 8, na jehož palubě byli Frank Borman, Jim Lowell a William Anders. [celá zpráva]

V květnu 1969 Apollo 10 podniklo všechny kroky k přistání včetně oddělení lunárního modulu, který sestoupil níž k povrchu. Na povrchu však nepřistál a obíhá okolo Slunce. [celá zpráva]

Start Apolla 11

Foto: NASA

Start Apolla 11 probíhal přesně podle plánu. Po 2 minutách a 42 sekundách byly vypnuty motory prvního stupně S-IC, který byl odhozen, a zažehnuty byly motory druhého stupně S-II. Pod devíti minutách a osmi sekundách se oddělil druhý stupeň a krátce nato se poprvé zažehl stupeň třetí S-IVB.

Po dvanácti minutách letu se dostalo Apollo 11 na téměř kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 185,9 km. Po jednom a půl oběhu Země byl v 16:22 opět zažehnut motor třetího stupně, který nasměroval kosmickou loď na dráhu TLI směřující k Měsíci. O půlhodiny později následoval jeden z nejobtížnějších manévrů.

Kosmická loď Columbia, ve které seděla posádka, se oddělila od čtvrtého stupně S-IVB a otočila se, zatímco lunární modul byl stále ještě připojen ke třetímu stupni. Následovalo odpoutání lunárního modulu Eagle od třetího stupně nosiče a jeho spojení s velitelským modulem Columbia. V 17:49 byl odhozen nepotřebný třetí stupeň Saturnu V, jenž byl odkloněn, aby nemohlo dojít ke kolizi s kosmickou lodí směřující k Měsíci.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků