Článek
Šéf Bílého domu novinářům řekl, že jeho opatření nevyřeší všechny násilné činy a nezabrání ani všem střeleckým masakrům, pomůže ale zachránit některé životy. Zdůraznil také, že počet případů masakrů a sebevražd s pomocí střelných zbraní v USA nemá proti ostatním zemím srovnání. Vyzval proto Kongres, aby v této věci jednal.
Prozatím ale Kongres veškeré Obamovy snahy o větší kontrolu zbraní mezi veřejností odmítl, proto v pondělí prezident jednal s Lynchovou o legislativních možnostech, které mu ústava umožňuje a které nevyžadují souhlas zákonodárců.
Republikánská kritika
Některá americká média spekulují, že první takzvané exekutivní nařízení, které je formou prezidentského dekretu bez závaznosti zákonů, by mohl Obama vydat již v úterý. Republikáni, kteří Kongres ovládají, už předem Obamu kritizovali za to, že podle nich podkopává pravomoci zákonodárného sboru.
Podrobnosti o chystaných opatřeních zveřejněny nebyly. Očekává se ale, že jedno z nařízení bude žádat prodejce zbraní, aby přísněji prověřovali minulost svých zákazníků.
Obama se pokoušel prosadit přísnější kontrolu zbraní už několikrát, naposledy po masakru v základní škole v Newtownu v roce 2012. Nikdy ale nezískal souhlas Kongresu ovládaného republikány, kteří považují právo na vlastnictví zbraně za nedotknutelné.
Prezident rovněž čelí tvrdému odporu ze strany vlivné Národní asociace držitelů zbraní (NRA) a dalším početným stoupencům názoru, že přístup občanů ke zbraním by neměl být nijak omezován. Právo držet a nosit zbraň umožňuje druhý dodatek americké ústavy.
