Hlavní obsah

Florida zkazila popravu, muž umíral 30 minut

– MIAMI

Poprava odsouzeného vraha Angela Nievese Diaze (55) ve floridském Miami dala velké trumfy do rukou lidem odmítajícím trest smrti a způsoby, jimiž se vykonává. Odsouzenec umřel až 34 minut po podání smrtící injekce. Musel dostat druhou injekci.

Článek

Diaz se 24 minut po podání první injekce začal hýbat. Jeho oči byl celou dobu otevřené, jeho ústa se otevírala a zavírala a jeho hruď se zvedala a klesala. Mrtvým byl prohlášen za dalších deset minut. To už dostal druhou smrtící injekci.

Mluvčí věznice Gretl Piessingeerová podání druhé injekce potvrdila, ale nebyla schopna říci, kdy ji muž dostal, zda se v té době ještě hýbal. Podle ní se běžně ani neuvádí, že se podala druhá injekce.

Překvapivě dlouhou dobu trvání popravy vysvětlila onemocněním jater, kterým Diaz trpěl. Léky, které bral, zpomalily jeho metabolismus. Sama je přesvědčena, že muž netrpěl.

Pozůstalí vraha jsou pobouřeni. Jeho neteř Maria Oterová tvrdí, že rodina nic nevěděla o tom, že by Diaz trpěl onemocněním jater. Floridský guvernér Jeb Bush však tvrdí, že vše proběhlo podle předpisů.

V předminulém století přitom v řadě zemí odsouzenec, kterého se nepodařilo oběsit napoprvé, dostal milost

Odpůrci trestu smrti požadují pečlivé prověření případu. Většinou totiž odsouzený z podání smrtící injekce ztratí okamžitě vědomí a hýbat se přestane během tří až pěti minut. Prohlášen za mrtvého bývá do čtvrt hodiny.

Diaz se přitom v posledním odvolání obracel k Nejvyššímu soudu s tím, že látky použité ve smrtících injekcích vyvolávají neobyčejně velké utrpení. Jeho žádost byla zamítnuta hodinu před vykonáním popravy. O extrémní bolesti se nedá prý mluvit, protože jedna z látek je paralyzující.

Diaz byl odsouzen za vraždu manažera baru s obsluhou nahoře bez Josepha Nagyho. Měl ho zabít při loupežném přepadení 29. prosince 1979. Diaz vraždu popíral, zaměstnanci baru ji nemohli potvrdit, protože byli zamčení ve vedlejší místnosti, ale jeho přítelkyně řekla, že do ní Diaz byl zapleten.

Milost pro Diaze žádalo i rodné Puerto Rico, které sice je součástí USA, ale trest smrti zrušilo v roce 1929.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám