Článek
„Tato omilostnění nemají řešit vinu sedmi mužů, ale slouží jako uznání toho, že byli odsouzeni bez adekvátního procesu a trest smrti dostali pouze na základě své rasy,“ uvedl guvernér Northam.
„Zasloužíme si systém soudnictví, který bude spravedlivý pro všechny a nebude ho zajímat, jak kdo vypadá,“ dodal.
Northam poděkoval také advokátům a rodinám odsouzených za jejich obětavost a vytrvalost. Rodinní příslušníci uváděli, že jejich příbuzní byli vyslýcháni pod nátlakem a bez přítomnosti právníků. Jejich přiznání pak byla vynucená pod hrozbou násilí.
Příkop mezi Američany: sochy George Floyda
Členové Martinsvillské sedmičky Frank Hairston, Booker T. Millner, Howard Lee Hairston, James Luther Hairston, John Claybon Taylor, Francis DeSales Grayson a Joe Henry Hampton byli odsouzeni k trestu smrti v roce 1951. Trestného činu se měli dopustit o dva roky dříve, kdy měli znásilnit 32letou bělošku Ruby Stroudovou Floydovou, která v převážně černošské čtvrti v Martinsville vybírala peníze za kalhoty, které prodala.
Znásilnění patřilo v té době mezi hrdelní zločiny, čtyři muži byli popraveni na elektrickém křesle 2. února 1951, zbylí tři o tři dny později.
Tzv. koalice Martinsvillské sedmičky už od loňského roku usilovala o posmrtnou milost pro všechny odsouzené. „Ta událost ve mně zanechala trauma. Chci je uzavřít,“ řekl Curtis Millner, kterému bylo 9 let, když byl jeho bratranec Booker T. Millner, jeden ze sedmi odsouzených, popraven.
Za smrt černocha Floyda dostal bývalý policista Chauvin 22 a půl roku
Virginie tento rok zrušila trest smrti. Než se tak stalo, byla státem s nejvíce popravami. Studie ukázaly, že trest smrti byl ve Virginii třikrát častější v případě, že se obětí činu stali běloši než černoši. Mezi roky 1908 až 1951 bylo všech 45 odsouzených za znásilnění tmavé pleti. V roce 1971 Nejvyšší soud rozhodl, že trest smrti za znásilnění je krutý a nepřiměřený trest.
„Minulost změnit nemůžeme, ale doufám, že naše současné činy přinesou alespoň částečné usmíření zúčastněným,“ dodal guvernér Ralph Northam.