Článek
Důvod je zřejmý - za nových podmínek by žadatelé ze středoamerických států museli o azyl žádat hned na území Mexika, aniž by vkročili do USA. Tím by jim dramaticky klesly azylové šance.
Jižní hranice je statisticky nyní klidnější
Nejde ovšem o úplnou novinku, podobný nápad už zvažovala administrativa předchozího šéfa Bílého domu Baracka Obamy, poznamenal zmíněný web s odvoláním na mexické vyjednavače. Ti však jedním dechem dodávají, že pod novým vedením Američané přidali na důraznosti.
Obdobnou dohodu už má Washington s Kanadou, kritici však oponují, že jde o zcela nesrovnatelné země. „Mexiko pro řadu lidí bezpečné rozhodně není, pro migranty a jejich rodiny to platí obzvlášť,“ citoval list New York Times Michelle Branéovou z nevládní organizace Women’s Refugee Commission.
| Zaslíbený sever |
|---|
| V Mexiku žádá o azyl stále více lidí, zejména ze středoamerických zemí. |
| Za osm měsíců roku 2017 jich bylo zhruba 8800, sedminásobně víc než za rok 2013. |
| Ve srovnání s USA jde ale stále o zanedbatelný počet. |
| Tam bylo jen za letošní leden podáno přes 12 tisíc žádostí o azyl. |
Ostatně i americké ministerstvo zahraničí turisty před cestami do některých oblastí Mexika varuje. Pět z tamních 31 států označilo ve své klasifikaci za stejně nebezpečné jako Sýrii nebo Severní Koreu.
USA by zřejmě musely nabídnout opravdu hodně, aby souseda k podpisu dohody „přesvědčily“. Nejde jen o reakci na Trumpovy rétorické výpady, důvodem jsou i blížící se prezidentské a parlamentní volby. Partaj nynější hlavy státu Enriqueho Peñy Niety před červencovým hlasováním nechce vypadat jako slaboch ustupující Washingtonu.
Ačkoliv americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) v dubnu varoval, že počet ilegálních přechodů hranice vzrostl, dosavadní statistiky úřadu ukazují, že celkový trend posledních let je spíš opačný - zaznamenaných pokusů o nelegální překročení hranice je jen zlomek oproti stavu na přelomu tisíciletí. Situace kulminovala v roce 2000 - 1,67 miliónu pokusů o přechod. V roce 2017 to bylo 310,5 tisíce.
Prezident trvá na svém
Přesný počet nelegálních přistěhovalců, hlavního terče protiimigračních snah Trumpovy administrativy, není z pochopitelných důvodů známý, ale většina odhadů se shoduje na tom, že v USA s populací přes 325 miliónů lidí žije zhruba 11 miliónů imigrantů bez dokladů.
Mimořádně nejistá je situace u takzvaných „snílků“, kteří do USA nelegálně přišli ještě jako nezletilí a jichž je v zemi zhruba 700 tisíc. Vízový program DACA, který je chránil před deportacemi, sice Trump loni na podzim zrušil, několik federálních soudů ale později toto rozhodnutí zablokovalo, a tak tito imigranti, prozatím, smějí zůstat.
Liberálnější křídlo republikánů v Kongresu usiluje spolu s demokraty o dohodu, která by umožnila „snílkům“ získat občanství. „Pokud zákon nebude zahrnovat zeď, myslím tím opravdovou zeď a velmi silnou bezpečnost na hranicích, nic neschválím,“ zopakoval Trump.
Donald Trump při prohlídce návrhů zdí, které by mohly oddělit USA a Mexiko, vyjádřil mimo jiné přání na její obtížnou překonatelnost.
Zároveň kritizoval, že o nárocích imigrantů rozhodují soudy. Místo toho by je měli hned na hranicích vykazovat pohraničníci, míní. „Ten systém změníme,“ řekl s tím, že USA mají „zdaleka nejhorší imigrační zákony na světě“. Počet probíhajících soudních řízení v reakci na intenzivnější deportace nyní překračuje 650 tisíc, napsala agentura AP.
Trumpova administrativa přitom stupňuje tlak na více frontách, mimo jiné ukončováním výjimek pro ty, kteří dosud v USA pobývali na základě dočasné ochrany. Podle webu Huffington Post se to má týkat až 98 procent lidí z této skupiny.
Nutno podotknout, že v některých případech se „dočasnost“ notně protáhla. Skupina zhruba 54 tisíc lidí z Hondurasu, kteří podle nového rozhodnutí musejí Spojené státy opustit do roku 2020, pobývala na základě výjimky udělené po hurikánu, jenž se zemí prohnal v roce 1998.