Článek
Zatím posledním se stal případ retrievera Alice. Majitelka Heather Pereirová jej opakovaně pořezala manželovými žiletkami ve snaze získat opiátové léky na bolest.
„Pamatuji si na svůj počáteční pocit, že to snad nemůže být pravda. Bylo to šokující,“ řekl policejní inspektor John Thomas, který případ v kentuckém Elizabethtownu vyšetřoval.
V největším městě Kentucky, v Louisville, se už tento měsíc konalo setkání 200 lékařů a veterinářů z celého státu, na němž vystoupil pracovník DEA Scott Brinks. Varoval přítomné, aby dávali pozor na lidi, kteří se snaží dostat ke zneužitelným lékům.
Diskuse ukázala, na jaké překážky naráží boj proti tomuto způsobu získávání omamných látek. Jeden z účastníků setkání se totiž zeptal, zda veterináři smějí prohledávat databáze, aby zjistili, zda majitel domácího zvířete už nedostal léky proti bolesti u jiného lékaře. Dozvěděl se však, že veterináři takovou kontrolu provádět nesmějí, protože pacientem je zvíře, nikoli jeho majitel. Podobné kontroly se pravidelně dělají u lidských pacientů.
Někteří zranění zvířat jen falšují
Tento způsob získání léků použila i Pereirová, která skončila pod dohledem, zatímco psa jí úřady odebraly. Když ještě mohla, obrátila se na veterinární liniku v Louisville a pak i na nemocnici v Elizabethtownu ve snaze získat Tramadol užívaný k léčbě mírně těžkých bolestí.
V jejím rodném městě ale lékaři přivolali policii, když zjistili, že rány jsou příliš pravidelné na to, aby si je pes způsobil náhodou. Navíc už potřetí za dva měsíce Pereirová přišla se zraněným psem. Za toto týrání zvířete byla v roce 2014 odsouzena ke čtyřem letům vězení. Dva z nich si odseděla a nyní je pod policejním dohledem.
Ne všichni drogově závislí postupují tak brutálně jako ona. Někteří zranění zvířete jen zfalšují, jiní se pokoušejí zhoršit zranění, které zvíře utrpělo přirozeně.
„Samozřejmě víme, že lidé, kteří mají problém s drogami, udělají téměř vše, aby je získali,“ řekl Doug Peterson, šéf asociace veterinářů v Kentucky, a dodal: „Je to něco, co průměrný veterinář vidí každý měsíc? Pravděpodobně ne. Je však třeba, aby nás to znepokojovalo.“