Od 40. let minulého století podle zprávy kolem tří set kněží znásilnilo v Pensylvánii nejméně tisíc dětí. Skutečný počet zločinů je podle zprávy nejspíš ještě větší, protože mnoho dokumentů se v tajných církevních archivech nepodařilo dohledat a některé z obětí se nepřihlásily.

Viníci z velké části trestu unikli. „Kněží znásilňovali malé chlapce a dívky a lidé, kteří byli za jejich jednání odpovědní, nejen zůstali nečinní, ale všechny jejich skutky ukrývali,“ píše se ve zprávě.

Zpráva uvádí případ kněze, který znásilnil sedmiletou dívku, kterou v nemocnici navštívil po operaci. Jiný prý přinutil devítiletého chlapce k orálnímu sexu a pak mu ústa vypláchl svěcenou vodou.

Náprava a pak povýšení

Vysocí církevní hodnostáři byli chráněni a někteří, které zpráva jmenuje, dokonce povýšeni. „Je příliš brzy uzavřít knihu sexuálních skandálů katolické církve,“ uvádí pensylvánská porota. V téměř všech případech jsou ovšem zločiny promlčeny, víc než sto provinilých kněží je po smrti nebo mimo církevní službu. Obviněni byli podle AP jen dva, z nichž jeden se přiznal.

Porota vyslechla desítky svědků a prostudovala víc než půl miliónu stránek interních církevních dokumentů. Byly mezi nimi zprávy s podrobnostmi o zločinech kněží, které američtí biskupové zasílali do Vatikánu, ale nepředali je policii.

Členové poroty dospěli k závěru, že katoličtí biskupové a jiní diecézní hodnostáři se snažili uchránit církev před poškozením pověsti a před pokutami. Zneužívali zásad mlčenlivosti, aby umlčeli oběti, a provinilce odesílali do takzvaných „léčebných zařízení“, kde je „napravovali“. Stovkám kněží, kteří se prokazatelně provinili, to umožnilo vrátit se k církevní službě.