Článek
Že by měly konfederační pomníky „zůstat ve všech veřejných prostorech”, si podle průzkumu myslí 54 procent Američanů, zatímco o opaku jich je přesvědčeno jen 27 procent. Devatenáct procent dotázaných na otázku týkající se odstranění pomníků jižanských vojáků a jejich velitelů odpovědělo, že nevědí, jak s nimi naložit.
Podle agentury Reuters se názory dotázaných lišily na základě jejich politické a etnické příslušnosti. Zatímco republikáni a běloši byli spíše pro zachování památníků ve veřejném prostoru, příznivci demokratů a černoši byli spíše proti.
Eskalace v Charlottesvillu
Novou debatu o občanské válce a jejím odkazu i pravicovém extremismu a rasismu v americké společnosti vyvolaly události ve městě Charlottesvillu, kde demonstrace krajní pravice skončila před nedávnem tragickým útokem pravicového radikála, který svým automobilem zabil mladou aktivistku a dalších 19 lidí zranil. Pravicoví extremisté se ve městě ve Virginii sešli na protest proti záměru odstranit sochu konfederačního generála Roberta E. Leeho.
Střety bělošských extremistů s odpůrci v Charlottesvillu
Spory vyvolal i prezident Donald Trump, který po váhání násilnosti odsoudil, posléze je ale připsal rovným dílem bělošským rasistům i jejich odpůrcům.
Podle průzkumu agentury Ipsos se s Trumpovým názorem o vině na obou stranách pomyslné barikády shoduje 31 procent Američanů. Zastánce nadřazenosti bílé rasy za agresory při násilnostech v Charlottesvillu považuje podle ankety 28 procent lidí a deset procent dává hlavní vinu na eskalaci násilí levicovým aktivistům. Téměř třetina respondentů odpověděla, že neví, nebo považovala za původce násilností někoho jiného.
