Vítězství Ortegy se podle BBC očekávalo, protože jeho sociální programy dlouho placené Venezuelou, jsou populární. Za jeho vlády byla země ekonomicky stabilní, takže ho upřednostňují i nikaragujští businessmani a zahraniční investoři. Kromě toho zemi příliš nezasáhla vlna kriminality spojená s drogami, jak se to stalo sousedním středoamerickým republikám. Navíc neměl vážného protikandidáta.

Ještě před vyhlášením definitivním výsledků volby odmítla uznat koalice opozičních stran FAD. „Neuznáváme výsledky této frašky,” prohlásila na tiskové konferenci šéfka FAD Violeta Granerová. Mezinárodní pozorovatelé neměli podle jejích slov právo hlasování monitorovat. Granerová tvrdí, že se voleb účastnilo jen třicet procent voličů, i když volební komise oznámila, že volební účast činila 65,8 procenta voličů.

Prosadil změnu ústavy

Větší část opozice již před hlasováním vyzvala k jeho bojkotu, protože považuje volby za nedemokratické. V červenci například nejvyšší soud zbavil mandátu 28 poslanců Nezávislé liberální strany (PLI), která skončila ve volbách v roce 2011 druhá.

Ortega, jenž tento týden oslaví jednasedmdesáté narozeniny, kandidoval spolu se svou manželkou Rosarií Murillovou, kterou si vybral za viceprezidentku. [celá zpráva]

Před volbami si prosadil změnu ústavy, která mu umožňovala vládnout potřetí v řadě.

Ortega stál v čele země již v 80. letech poté, co v roce 1979 sandinisté svrhli diktaturu Anastasia Somozy.