Podařilo se mu to přesto, že takový systém, natož tak málo sofistikovaný, se uvnitř NSA vůbec nepoužívá. Technici NSA se jej na používání systému přitom ptali, aniž ale něco dalšího podnikli.

Snowden, jenž měl k datům přístup coby technik vládou najaté firmy Booz Allen Hamilton, dokázal podle zdrojů nasazení systému technikům zdůvodnit údržbou sítě, jež zahrnuje i zálohování dat. „Jakmile jste uvnitř systému, má se za to, že tam být máte, jako ve většině organizací,“ komentoval lapsus NSA Richard Bejtlich z počítačové bezpečnostní firmy FireEye.

Služba spala

„NSA měla řešení na dosah, jenže ho prostě nepřijala dost rychle,“ zhodnotil pasivitu techniků počítačový expert James Lewis z Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Snowden brzy zjistil, že zatímco služba masivně chrání svá data proti zahraničním vetřelcům, je proti vnitřním útokům snadno zranitelná.

Navíc pracoviště NSA na Havaji, kde Snowden působil, nemělo ještě nainstalovánu nejmodernější bezpečnostní techniku, jaká je v jejím ústředí v marylandském Fort Meade, napsal deník NYT.

To umožnilo, aby Snowden vysál ze systémů NSA nejtajnější informace USA celé tři roky poté, co vojín Bradley Manning z americké základny v Iráku vykradl pomocí ještě méně vyspělého programu z vládní sítě statisíce vojenských a diplomatických depeší a poskytl je portálu WikiLeaks.