Článek
"I když při povrchním pohledu připomíná Měsíc, sonda Messenger ukázala, že Merkur se od Měsíce radikálně liší ve všech charakteristikách, které jsme měřili," řekl na konferenci astronom David Blewett, který se na projektu podílel.
Záběr jižní polokoule Merkuru s krátery Magritte, Neruda a Sher Gil
"Je nejmenší z osmi planet, ale má největší hustotu. Vnitřní struktura je odlišná od ostatních planet. Složení povrchu je záhadou, protože jej tvoří typy hornin, s jakými nemáme zkušenost. Má planetární magnetické pole podobné jako na Zemi, jaké nemají Venuše ani Mars," dodal Blewett.
Ačkoli je Merkur obvykle chápán jako fádně šedohnědý, snímky takové nejsou. Blewett k tomu uvedl: "Kamera Messengeru má filtry, které sahají od modrého až po infračervený, takže jsme byli schopní použít počítačové zpracování, aby zvýraznilo velmi jemné, ale reálné barevné rozdíly, které jsou na povrchu Merkuru."
Záběr povrchu severní polokoule Merkuru
Mapa je proto relativně pestrá. Rozdíly byly zvýrazněny a na mapě jsou oranžově vyznačeny vulkanické planiny. Tmavomodré zase tvoří neznámý minerál.
Merkur je také velmi proměnlivý. Na straně Merkuru neustále otočené ke Slunci dosahují teploty 400 stupňů Celsia. Na permanentně odvrácené straně objevila sonda naopak led.
Merkur ukázal proměnlivou barevnou tvář
Záběr lemu kráteru Stieglitz na Merkuru
Záběr plošiny Ahmad Baba na Merkuru
Zatímco na Mars, Venuši, Jupiter a Saturn se soustředila řada sond, kolem Merkuru poprvé proletěla jen začátkem 70. let americká družice Mariner 10. Od té doby se k Merkuru dostal až v roce 2008 Messenger, který kolem planety krouží od roku 2011.
Kráter Poe na Merkuru
Záběr kráteru Sibelius na Merkuru ukazuje, že vznikl při šikmém dopadu. Potvrzuje o vyšší lem na severovýchodě