Žena je nyní pod ochranou ministerstva spravedlnosti a byla umístěna do zařízení pro osoby zachráněné ze sexuálního otroctví. Její advokáti rozsudek přivítali.

Argentinský zákon povoluje provedení potratu v případě znásilnění, nebo pokud těhotenství ohrožuje ženin život. Ovšem nejen lékaři, ale také soudci i politici jej často blokují navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu z letošního března, že oběti znásilnění požadující potrat nemusejí žádat o povolení soud.

V případě 32leté ženy ale soud nižší instance tvrdil, že neexistuje důkaz o znásilnění, ačkoliv žena byla unesena a k prostituci nucena.

Aktivisté se bouří

Avšak nejvyšší soud nyní tento rozsudek odvolal a vyzval veřejné zdravotnictví k urychlenému ukončení jejího těhotenství. Žena je v 10. týdnu a měla by zákrok podstoupit ještě během pátku.

Nejvyšší soud rovněž kritizoval starostu Buenos Aires Mauricia Macriho i soudkyni, která vynášela předchozí rozsudek, že zveřejnili porobnosti případu a dali tak možnost protipotratovým aktivistům, aby se shromáždili u nemocnice, kde je zákrok plánován, i u ženina domova.

Osobní informace o pacientce poskytl aktivistům přímo personál nemocnice. Její právník Pablo Vicente zdůraznil, že se k nim připojil i nemocniční kněz. Vicente hodlá podat stížnost jak na skupinu, tak i na ředitele nemocnice za porušení soukromí i ohrožení života klientky.

"Vykřikovali, že je vrah, a hrozili jí, že pokud bude pokračovat, stane se jí něco skutečně zlého," upozornil.

Starosta Macri čelí stíhání za veřejné oznámení, že žena zachráněná před prostitučním gangem má podstoupit potrat. Rozpoutal tím na ni hon protipotratových skupin. Soudnímu i policejnímu vyšetřování čelí i soudkyně, která nerespektovala rozhodnutí soudu vyšší instance.

Ženy mají rozhodovat samy

"Naléhavě potřebujeme zákon, jenž by předešel šikanování žen v těchto případech. Je naprosto nutné otevřeně debatovat o potratech a zavést celostátní zákon, jenž umožní ženám rozhodovat o svém vlastním těle," zdůraznil Vicente.

Argentina sice potraty legalizovala už před sto lety, ovšem jen pro velmi omezené případy - například u žen s mentálním postižením nebo těch, jejichž život by byl těhotenstvím nebo porodem ohrožen. V praxi jsou ale velmi obtížné realizace i v těchto případech.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví je každoročně v zemi hospitalizováno na 80 000 žen kvůli komplikacím po ilegálně provedeném potratu. Počet těchto zákroků se přitom odhaduje až na 700 000 ročně. Nejméně stovka žen při těchto zákrocích každý rok umírá.

Ve většině latinskoamerických států jsou potraty povoleny alespoň v případech znásilnění, ohrožení života matky nebo když je plod poškozen. Liberálnější zákony má Kuba, Guyana a Portoriko, naopak plný zákaz potratů platí v Nikaragui, v Salvadoru a v Chile.