Americký prezident Barack Obama nedávno ohlásil, že zbývající vojáci budou do konce prosince z Iráku staženi. Američtí generálové ale podobně jako někteří diplomaté a zástupci zemí v okolí Iráku tvrdí, že to Irák destabilizuje. Pentagon proto začal pracovat na alternativním řešení, jelikož se mu nepodařilo přimět Obamu a iráckou vládu dohodnout se na ponechání části vojska déle.

Plán ministerstva obrany počítá nejen s přesunem části bojových jednotek do Kuvajtu, ale také s vysláním dalších vojenských lodí do mezinárodních vod v oblasti Perského zálivu.

Podle listu se americká armáda snaží o novou "vojenskou architekturu" v oblasti, v níž se snaží svůj vliv posilovat Americe nepřátelský Írán. Mohlo by se to projevit zavedením leteckých a námořních hlídek a nasazením raketové obrany.

O tom, kolik vojáků by mohlo být posláno do Kuvajtu, se má rozhodnout v příštích dnech. Generál Karl Horst ze sboru náčelníků štábů plány pro Kuvajt označil výrazem zpět do budoucnosti. USA totiž v této zemi udržovaly bojové oddíly i v minulosti. Mezi válkou v Perském zálivu z roku 1991 a invazí do Iráku v roce 2003 tam například sloužil jeden bojový prapor a v některých obdobích dokonce celá brigáda. "Zvažujeme vrátit se k nasazení většího počtu vojáků. Myslím, že je to účinné, zdravé a praktické," řekl Horst.

Obamovi to podle komentátorů pomůže přesvědčit republikánské soupeře o tom, že USA ani po stažení z Iráku nebo z Afghánistánu v roce 2014 nehodlají rezignovat na své zájmy v Perském zálivu.