Dokument sepsaný z velké části Thomasem Jeffersonem přijali tzv. otcové zakladatelé na svém druhém Kontinentálním kongresu ve Filadelfii 4. července 1776. Byla výzvou k boji proti britskému útlaku a založení nové země. Odvolávala se na principy přirozeného práva.

Britští a američtí právníci byli na úterý do Filadelfie pozváni proto, aby debatovali, zda dokument nebyl protiprávní.

Podle Američanů v souladu s právem je, neboť Angličané sami použili deklaraci práv občanů ke svržení posledního katolického krále Jakuba II. Vyhlásit nezávislost bylo podle nich možné na základě přirozeného práva, vláda může vládnout pouze tehdy, dá-li k tomu lid souhlas. Tváří v tvář tyranii už není možné vymáhat spojenectví.

Legálnost deklarace podle Američanů následně prokázala hnutí za nezávislost, která svět nezpochybnil, protože usilovala o spravedlnost a rovnoprávnost, což jsou principy, jež později přijala za své i charta OSN.

Co kdyby se teď chtěl osamostatnit Texas?

Britští zástupci v debatě nesouhlasili. Dodnes podle nich neexistuje právní princip, který by dovoloval skupině občanů vytvořit si vlastní zákony, protože to prostě chtějí. Co kdyby se dnes Texas rozhodl, že z federace vystoupí, argumentují Britové. Proti odtržení jižních států se postavil už Abraham Lincoln a to nikdo nezpochybňuje.

Odkazování se na přirozené právo a očividnou pravdu, jak se píše v deklaraci, rovněž není podle Britů právně uchopitelné. Navíc prý byly konkrétní stížnosti kolonistů na korunu v deklaraci příliš triviální, aby mohly být důvodem pro vytvoření vlastního státu.

Na závěr debaty se hlasovalo. Většina souhlasila s názorem, že deklarace byla podle práva, podotkla BBC.