"Dívejte se na to takto - je to nová éra," prohlásil Jim Green, ředitel oddělení průzkumu planet v NASA před startem sondy, kterou čeká pouť dlouhá 3,2 miliardy kilometrů.

Juno má na palubě devět přístrojů včetně širokoúhlé kamery JunoCam, která bude na Zemi vysílat fotografie. Juno bude také zkoumat obrovské magnetické pole a magnetickou atmosféru na pólech planety, kde lze pozorovat polární záři. Na Jupiteru je však ještě výraznější díky velmi silnému magnetickému poli a velké hustotě energií nabitých částeček v atmosféře.

Juno bude proto kroužit kolem pólů planety na eliptické dráze ve výšce 5000 kilometrů.

Sonda shoří v atmosféře 

Až bude v roce 2017 mise u konce, Juno se jako "kamikadze" zřítí do atmosféry planety. NASA si s ohledem na budoucí mise nepřeje, aby sonda dál obíhala okolo planety a případně se srazila s Europou nebo jiným měsícem Jupitera.

Sonda navíc ukazuje i technologický pokrok, k pohonu jí slouží elektrická energie získaná ze tří téměř devítimetrových solárních panelů připomínajících lopaty větrného mlýna.

Ještě žádné zařízení poháněné solární energií se nedostalo tak daleko od Země. Sluncem poháněná evropská sonda Rosetta, která byla vyslána ke kometě Čurjumov-Gerasimenko, se dostala nejdál do pásu asteroidů mezi oběžnými dráhami Marsu a Jupitera.

K Jupiteru a jeho měsícům se od 70. let minulého století přiblížilo osm sond.