Celá debata se podle britského listu The Independent rozproudila, když bloger Robert Krulwich na své stránce ironicky naznačil, že kosmonauti se při svém více než 800 000 km dlouhém výletu ani moc neprošli.

„Je jisté, že cesta byla 'skokem', fantastickým výkonem. První výzkumníci na Měsíci však prozkoumali překvapivě malou oblast,“ napsal bloger. Dodal pak, že Armstrong a jeho kolega Buzz Aldrin prošli při své první cestě plochu odpovídající sotva velikosti fotbalového hřiště. Tím to mohlo skončit – jenže do věci se ke Krulwichovu překvapení vložil sám Armstrong, jenž se jinak médiím vyhýbá a jen vzácně vystupuje na veřejnosti – nejčastěji v rámci snah o to, aby USA znovu vyrazily na Měsíc.

Krotila je obava z horkého vakua

Kosmonaut otevřeně přiznal, že důvodem byla nervozita a nejistota. Zvláštní obavy prý budilo to, zda jejich vodou chlazené skafandry v neobvyklých podmínkách vydrží.

„Operovali jsme v téměř dokonalém vzduchoprázdnu při teplotě hodně nad 200 stupňů Fahrenheita (přes 90 stupňů Celsia). Tuto kombinaci nebylo možné tady na Zemi napodobit. Neměli jsme žádné údaje, které by nám řekly, jak dlouho malá vodní nádrž na našich zádech vydrží,“ napsal Armstrong v e-mailu Krulwichovi.

 

Operovali jsme v téměř dokonalém vzduchoprázdnu při teplotě hodně nad 90 stupňů CelsiaNeil Armstrong, první člověk, jenž vstoupil na Měsíc

 

Svou roli však hrál i ohled na Zemi: jedním z prvních úkolů, které kosmonauti po vystoupení z přistávacího modulu měli, byla instalace videokamery. Vedení NASA dalo jasně najevo, že vše, co budou dělat, se musí odehrát jen na nevelké ploše, kterou objektiv kamery dokáže obsáhnout. Nešlo přitom jen o posedlost médii a o snahu zapůsobit na svět americkým výkonem. Své chtěli vidět i vědci a odborníci všeho druhu. Ty zajímalo například, jak kosmonauti chůzi měsíčním prachem ve svých těžkopádných skafandrech zvládají.

Výlet bokem

Armstrong zároveň připomněl, že ani on nehrál úplně přesně podle požadovaných pravidel. „Přiznávám, že jsem vědomě a záměrně opustil plánovanou pracovní oblast pokrytou kamerou, abych prozkoumal a vyfotografoval vnitřní stěny kráteru. Měl jsem pocit, že potenciální zisk stojí za to riziko,“ napsal. Neplánovaný výlet byl dlouhý 60 metrů.

Ojedinělého nynějšího veřejného vystoupení využil zasloužilý kosmonaut k tomu, aby se znovu zasadil o věc, která mu tolik leží na srdci. „Američané navštívili a prozkoumali šest míst na Měsíci, jejichž velikost kolísá mezi předměstskou parcelou a malým městem. K prozkoumání tedy zbývá více než 14 miliónů čtverečních mil (přes 36 mil. km čtverečních – pozn red.),“ apeloval s cílem podpořit další výpravy na lunu.

Zároveň s humorem komentoval nynější nezájem o cesty na Měsíc. „Považuji to za matoucí. Je to, jako kdyby panovníci 16. století prohlásili: Nemusíme do Nového světa, protože jsme tam už byli,“ napsal Krulwichovi.

Cesta Apolla 11 v roce 1969 byla třetí Armstrongovou vesmírnou misí po dvou letech v projektu Gemini. S Aldrinem strávili na Měsíci dvě a půl hodiny, i když let trval celkově více než osm a půl dne.