Článek
Na jednání, které mělo být summitem, se nakonec dostavili pouze dva prezidenti. Kromě da Silvy jenom hlava Francie Nicolas Sarkozy jako zástupce zámořského departementu Francouzská Guyana, která částí území zasahuje do Amazonie. Ostatní země vyslaly viceprezidenty nebo ministry, prezidenti Kolumbie a Venezuely se omluvili na poslední chvíli.
Účastníci podepsali deklaraci žádající finanční pomoc rozvinutého světa pro zastavení kácení pralesů, což se považuje za jednu z příčin globálního oteplování.
"Gringové po nás nemohou žádat, abychom nechali obyvatele Amazonie umírat pod stromy. Chceme lesy chránit, ale rozvinuté země musí za tuto ochranu platit, jelikož my jsme své lesy nikdy nezničili tak, jako oni před staletím vyplenili ty svoje," řekl da Silva. Výrazem gringo Brazilci neoznačují jenom Američany, ale obecně obyvatele severní polokoule.
Sarkozy souhlasil s da Silvovým návrhem zavést obchodní daň, z níž vznikne fond pomoci rozvojovým zemím k ochraně lesů. O detailech tohoto záměru se bude jednat na prosincovém summitu o ochraně ovzduší v Kodani.
| Brazílie omezila těžbu lesa na 7000 kilometrů čtverečních ročně, což je nejnižší hodnota za minulá desetiletí. I tak se ale každý rok vykácí plocha větší než například americký stát Delaware. |
|---|
| Amazonie je považovaná za nevětší přirozenou ochranu planety proti globálnímu oteplování, protože tamní prales pohlcuje velké množství oxidu uhličitého. Zároveň je to ale značný přispěvatel k oteplování. Těžba lesa a vypalování vegetace tvoří 75 procent emisí Brazílie. |
| Brazílie chce získat k ochraně pralesa 21 miliard dolarů. Jako první začalo s pomocí Norsko, které do roku 2015 poskytne miliardu. O příspěvcích jednají také Japonsko, Švédsko, Německo, Jižní Korea a Švýcarsko. |