Bush obhajoval svou politiku, kterou prý podřizoval bez ohledu na kritiky a žebříčky popularity svým zásadám. Připustil i chyby a zklamání. Řekl, že oznámení splnění irácké mise v květnu 2003 bylo chybou. Za zklamání rovněž označil neexistenci zbraní hromadného ničení v Iráku.

Jeho kroky ale podle něj zhodnotí teprve historie. „Složité věci se nevyřeší přes noc,“ řekl s tím, že se snažil být rozhodným a aktivním prezidentem, což se mu podařilo. Uvedl to na příkladu vyslání posil do Iráku v době, kdy byla válka v Iráku extrémně nepopulární. „Rozhodl jsem o vyslání dalších 30 000 vojáků a situace v zemi se změnila,“ řekl.

Druhým výrazným příkladem je podle něj zajištění rychlé pomoci finančnímu sektoru, jakmile se dozvěděl, jak velká krize hrozí. „Mé liberální postoje šly stranou, když mi bylo řečeno, že hrozí krize větší než za velké hospodářské deprese,“ uvedl s tím, že se trhy díky vládní pomoci probouzejí. Na otázku, zda bude prosazovat v Kongresu druhou pomoc ve výši 350 miliard dolarů uvedl, že to učiní, když ho Barack Obama požádá. Obama to ještě týž den učinil.

Dál hrozí útok na USA, vzkázal Obamovi

K současnému konfliktu v pásmu Gazy Bush řekl, že podmínkou pro mír je zastavení ostřelování Izraele raketami příznivců palestinského hnutí Hamás. Proto by mělo být skoncováno s pašováním zbraní do pásma Gazy. V tom směru je důležité spolupracovat s Egyptem, řekl Bush s tím, že USA nadále podporují vznik nezávislého palestinského státu.

Svému nástupci v Bílém domě Baracku Obamovi vzkázal, že jednou z největších výzev, které ho čekají, bude zajištění domácí bezpečnosti. Na adresu Íránu i Severní Koreje dodal, že zůstávají nebezpečné. Pchjongjangu vzkázal, že musí naplnit své závazky poté, co ho USA vyškrtly ze seznamu režimů podporujících terorismus.