Před deseti dny se podle jeho slov poprvé ukázala na pravidelném zasedání fóra Američané za daňovou reformu sdružujícího konzervativní představitele „a nebyla tam, aby mluvila o nadcházejícím summitu NATO v Bukurešti,“ dodal. „Nevšiml jsem si takových signálů,“ přiznal se však v neděli McCain (71) reportérům.

Podle Senora by však pro něj byla ideální volbou – je o generaci mladší, jako žena a Afroameričanka spojuje v jedné osobě to, co představují soupeřící demokraté Clintonová a Obama, a navíc by se stala nositelkou kontinuity v zahraniční politice. Je známá a příznivě o ní smýšlí 77 procent republikánů, 54 procent nezávislých a asi polovina demokratů.

Senátor zchladil očekávání

McCain se o Riceové v neděli vyjádřil velmi pozitivně jako o „velké Američance“, která je „příkladem miliónům lidí v USA i ve světě“. Očekávání, že by se mohla stát jeho „dvojkou“ v prezidentských volbách však poněkud zchladil.

I když je její pověst záslužná, byla v prvním roce a půl války v Iráku (do ledna 2005) národně bezpečnostní poradkyní prezidenta a nese část odpovědnosti za řízení války, upozornil. McCain sám kritizoval Bílý dům za to, že do Iráku nevyslal dostatečně početný kontingent, který by byl lépe schopen čelit násilí.

Nicméně americké média označila za významnou politickou událost rozhovor, který ministryně poskytla koncem března listu The Washington Times (WT). Otevřela v něm totiž rasovou otázku v USA.

Uvedla v něm,, že Evropané a Afričané přišli do Ameriky současně, ale zatímco Evropané si to sami zvolili, Afričané byli v řetězech. Označilo to za „vrozenou vadu (země), která nám ztěžuje se jí postavit“.

Řekla to v době, kdy ještě neutichly emoce kolem prezidentského kandidáta Obamy, respektive kontroverzních výroků jeho pastora o rasových poměrech v USA, které jsou vnímány jako projev nesnášenlivosti vůči bělošské většině.

Riceová umí podnikat správné tahy na podporu své kariéry, poznamenal WT. „Nebylo by pro ni netypické, kdyby z velmi ostrých poznámek o rase učinila rozehrávku úsilí stát se McCainovou kandidátkou na viceprezidentku,“ dodal.

Vlivní mu ji prý doporučí

Není to poprvé, kdy se kolem Riceové rozvířily podobné spekulace. Poprvé loni, kdy se formovalo pole republikánských uchazečů o nominaci. Řekla tehdy, že nebyla nikdy zvolena do veřejné funkce, neuvažuje o tom a s odchodem Bushe z funkce se vrátí na akademickou půdu. „Věcí, kterou nemíním udělat, je ucházet se o volený úřad ve Spojených státech,“ citoval ji deník The New York Post.

Řeči kolem Riceové připomínají nepodložené úvahy o prezidentských ambicích Colina Powella , prvního Afroameričana v čele šéfa štábu ozbrojených sil, před volbami 1996 a 2000, napsal list The New York Observer.

Pokud by ale Riceová skutečně pošilhávala po viceprezidentském postu, pak by klub vlivných konzervativců, před kterým se ukázala, McCainovi vážné doporučil, aby to uvážil, soudí deník.

Na jedné straně se sice může zdát, že spojení s ní by se rovnalo sebevraždě kvůli nepopulární válce v Iráku, ale průzkumy navzdory tomu ukazují, že lidé hodnotí McCaina i Riceovou nezávisle na konfliktu a oba velmi pozitivně. Proto by se ani téma války nemuselo stát pro jejich tandem příslovečnou koulí u nohy.

Mezi kandidáty, mezi nimiž by si měl McCain vybrat, média řadí jeho bývalé rivaly z primárek exguvernéry Mitta RomneyhoMika Huckabeeho, Tima Pawlentyho, jenž stojí v čele Minnesoty a Charlie Crista, guvernéra Floridy.