"Udělal jsem chybu, za kterou se omlouvám," kál se Wolfowitz týž den na tiskové konferenci a potom na shromáždění několika set pracovníků banky. "Ohlédnu-li se, kéž bych se držel svého instinktu a zůstal stranou jednání," dodal, ale rezignaci nenabídl.

Wolfowitz musí v bance čelit i silným hlasům, že kvůli své roli kolem irácké války není vhodný na post jejího šéfa. "Pro ty, kdo nesouhlasí s tím, co se mnou spojuje mé předchozí zaměstnání - už v něm nejsem," řekl dokonce na mítinku zaměstnancům.

Zaměstnanci ho téměř vypískali

Odpovědí byl hukot, pískot i volání po odstoupení. Bylo to právě sdružení zaměstnanců SB, kterému neunikla spojitost vztahu rozvedeného Wolfowitze s šéfkou personálního oddělení Shahou Ali Rizovou, její přeložení a navýšení platu - a tak o tom shromáždilo důkazy.

Figuruje mezi nimi i datovaný Wolfowitzův přípis zástupci šéfa personálního oddělení, v němž žádá, aby s přeložením Rizové v září 2005, kdy zůstala placená bankou, jí byl zvýšen roční plat z 132 550 na 193 590 dolarů (3,9 mil. Kč). To je o deset tisíc dolarů více, než kolik podle CNN nyní ročně pobírají členové vlády, tedy i ministryně Riceová.

Pobouření v bance vyvolala podle listu The New York Times ani ne tak skutečnost, že Wolfowitz dřív popíral svou roli v celé záležitosti, ale hlavně to, že přiznal barvu až pod tlakem přímého důkazu, ačkoli zpráva o něm již kolovala od počátku týdne.¨

Wolfowitz například tvrdil, že přeložením Rizové chtěl vzhledem k jejich poměru předejít konfliktu zájmů, a také, že i její zvýšení platu konzultoval s činiteli SB pro etiku, což řada z nich popřela.

Ostuda i pro Bushe

Skandál kolem Wolfowitze hraničí s ostudou pro USA. Do funkce jej totiž v roce 2005 nominoval prezident George W. Bush jako představitel země s největším - 16procentním - podílem v bance. Bílý dům zatím za Wolfowitzem stojí.

Nicméně Wolfowitzova důvěryhodnost mezitím dostala další trhlinu. Neplyne jen z jeho spojení s iráckou válkou a s tím, že si z Pentagonu přivedl dva své poradce, ale že například v rámci boje proti korupci ve světě suspenduje pomoc zemím bez konzultace s Radou guvernérů.

Znepokojená 24členná mezinárodní rada, která ho zvolila, teď řeší dilema, zda ho ostře pokárat, nebo rovnou odvolat. Zastoupené země konzultují své metropole. "O tom, jestli zůstane, si teď lze hodit mincí," řekl anonymně jeden z vysokých činitelů banky. Ve hře je podle něho i možnost omezit pravomoc šéfa banky.