Izraelský premiér zatím rozhodnul, že odpověď židovského státu bude pouze omezená. Jedním ze schválených protiopatření je zrušení rezidenčního statusu činitelů Hamásu žijících ve východním Jeruzalémě a dále pak policejní akce proti Palestincům přicházejícím do Izraele pracovat bez povolení i proti jejich přepravcům. Teroristé to prý  zneužívají k proniknutí do Izraele.

Vláda podle sdělení rozhlasu také hodlá přísněji izolovat pásmo Gazy a západní břeh Jordánu a armáda dostala opět zelenou k operacím "cílené likvidace" zaměřeným proti "všem osobám zapojeným do terorismu" včetně oficiálních představitelů hnutí Hamás i palestinské vlády.

Ministr národní infrastruktury Roni Bar-On už před schůzkou Olmerta s ministry vyzval k tomu, aby se k palestinské správě pod vládou Hamásu přistupovalo jako k "teroristickému státu". Není podle něj možné, aby se Hamás ukrýval pod "odpornými křídly" Islámského džihádu, a zbavoval se tak své odpovědnosti.

Hamás útok označil za sebeobranu

K pondělnímu sebevražednému atentátu v Tel Avivu [celá zpráva] se přihlásil Islámský džihád, izraelská vláda ale připsala odpovědnost za atentát vládnímu hnutí Hamás, jehož mluvčí útok označil za "akt sebeobrany".

Podle izraelských médií právě Olmert prochází "významnou zkouškou vůdcovství". Bezpečnostní experti mu podle izraelských médií chtějí doporučit, aby Izrael oficiálně prohlásil palestinskou vládu radikálního hnutí Hamás za nepřítele. Olmert údajně musí rozhodnout, jestli se má terčem izraelské odpovědi stát Islámský džihád nebo přímo palestinská správa jako "nepřátelské těleso".

Izraelská armáda zatkla v noci na úterý na západním břehu Jordánu 22 Palestinců, mezi nimi i otce sebevražedného atentátníka z Tel Avivu. Nejvyšší pohotovost po atentátu memí máhodná. "Na cestě je mnoho dalších útočníků," prohlásil totiž v předtočeném videozáznamu pachatel pondělního atentátu Sámir Hamád z vesnice u Džanínu.