Článek
Odtajněné dokumenty převzali představitelé Ústavu národní paměti (IPN), který je pověřen odhalováním zločinů nacismu i komunismu.
Tehdejší československá armáda měla podle plánů paktu zaútočit na jih západního Německa a obsadit Bavorsko i s Mnichovem, řekl České televizi polský historik Pawel Piotrowski. Plány vypracovávané od počátku 60. let a postupně zdokonalované podepsal osobně v roce 1976 mimo jiné i tehdejší šéf komunistického Polska Edward Gierek.
Polsko počítalo s nasazením jaderných zbraní
Podle balíku 1445 odtajněných dokumentů, přechovávaných ve varšavském archivu paktu, měly polské jednotky v případě války zaútočit přes území bývalé NDR na sever SRN, odtud jeden proud na Nizozemsko a Belgii, druhý na Dánsko.
Polská armáda měla do útoku nasadit 400 000 až 500 000 vojáků a do týdne měla dosáhnout francouzské hranice s Belgií. Počítalo se až se čtyřicetiprocentními ztrátami.
Podle plánu z roku 1980 Polsko mělo nasadit i 194 taktických jaderných střel krátkého doletu.
Varšavský pakt
Varšavskou smlouvu založilo v roce 1955 socialistické země v čele se SSSR jako protiváhu paktu NATO, jehož členem se stala SRN. Po pádu komunistických režimů se v roce 1991 rozpustila. Její základní plány byly známy od doby sjednocení Německa, kdy byly odtajněny vojenské archivy NDR. Od té doby je odtajnily i ostatní postkomunistické země, největší archiv mimo Moskvu, která utajení uchovává, byl ve Varšavě jako "zakladatelském městě".
Rusko nedávno proti rozhodnutí Varšavy odtajnit vše, co není bezprostředně důležité pro obranu Polska, protestovalo.