Stovky radikálních nacionalistů se přes zákaz všech demonstrací ve čtvrtek odpoledne shromáždily před rižskou radnicí. Nesli lotyšské, finské, litevské a estonské vlajky, skandovali Lotyšsko, Lotyšsko a zpívali nacionalistické písně. Dvojitý kordon policistů je odděloval od asi 70 ruskojazyčných obyvatel Lotyšska, kteří provolávali: "Fašismus neprojde". 

Při policejním zákroku byl zadržen šéf Lotyšské národní fronty Aivars Garda, když se spolu se skupinou mladých žen, které jej vždy doprovázejí, pokoušel prorazit policejní kordon. "Zadrženo bylo šest desítek lidí. Tyto osoby byly předvedeny, protože se násilně protivily pokynům policie," řekla agentuře AFP mluvčí rižské policie Leva Zvidreová, aniž by upřesnila, zda šlo o příznivce nacistů nebo antifašisty.

Policie se rozhodla zakázat všechny demonstrace a oplotit pomník svobody, aby zabránila opakování loňské vzpomínkové akce příznivců a členů SS, která pobouřila Rusko. Prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová vyzvala obyvatele ke klidu a zdůraznila, že takové demonstrace jen poškodí obraz země, která je již dva roky členem Evropské unie. "Vyzývám všechny lotyšské vlastence, kterým leží na srdci pověst naší země, aby se ve čtvrtek vyhnuli všem demonstracím," prohlásila ve středu.

Zákaz se netýkal slavnostní mše na počest "padlých hrdinů" v protestantské katedrále v hlavním městě Rize. Té se zúčastnilo na 300 lidí včetně padesáti veteránů SS. "Jsme zde, abychom se modlili k Bohu za naše blízké, za Lotyšsko a za ty, kteří padli z lásky k naší zemi," prohlásil pastor na začátku mše v rižské katedrále.

Jiná skupina bývalých příslušníků SS uspořádala vlastní oslavu v malé obci Lestene, asi 70 kilometrů západně od Rigy.

Lotyšská legie zbraní SS

Právě 16. března 1944, tedy před 62 lety, se dobrovolnická legie lotyšských zbraní SS střetla na řece Velikaja s Rudou armádou postupující do nitra Lotyšska a dočasně ji odrazila. V řadách SS bojovalo 146 000 lotyšských dobrovolníků, z nichž přes 50 000 padlo. Lotyši nebojovali jen za svou svobodu, ale aktivně podporovali nacistický režim a vyvraždili 70 000 lotyšských Židů. Jednotky lotyšské legie SS se na masakrech podílely.

V roce 1998 lotyšský parlament vyhlásil 16. březen Dnem lotyšských legionářů. To vyvolalo protesty nejen Ruska, ale i evropských zemí a také židovských organizací. Po dvou letech lotyšští poslanci Den legionářů z kalendáře vyškrtli.