Za jediný rok 2001 neoprávněně opustilo jednotky bezmála 8000 příslušníků  amerického námořnictva a letectva, o čtyři roky později to bylo necelých 3500 vojáků. Námořní pěchota evidovala v roce 2001 přes 1600 dezertérů, zatímco loni 148.

Podle právníků zastupujících dezertéry pokračující operace v Iráku vedou vojáky k pochybám o své službě v armádě. Pentagon přitom přijal tvrdá opatření proti dezerci. 

"Lidé vždy dezertovali," cituje list USA Today armádní mluvčí Elizabeth Robbinsovou. Důvodem podle ní bývá především neschopnost přizpůsobit se vojenskému  prostředí. Protiválečná opozice je příčinou jen malé části dezercí, dodala.

Většina vojáků se po nějaké době vrací ke svým jednotkám dobrovolně. Ostatní jsou zpravidla zadrženi při dopravních kontrolách. Dezertéři mohou být odsouzeni, hrozí jim propuštění z armády, ale ve válce i smrt. Několik dezertérů  předstoupilo před válečný soud, napsal USA Today.

Situace je mnohem lepší než v době války ve Vietnamu v 60. a na počátku 70. let minulého století. To byla úroveň dezerce mnohonásobně vyšší. V roce 1971 například dezertovalo téměř  33 100 vojáků, což bylo 3,4 procenta armádních sil. Tehdy ovšem vojsko své příslušníky povolávalo, na rozdíl od náboru dobrovolníků uplatňovaného v současné době. V roce 2005 dezertovalo 0,24 procenta vojáků.