Protože elektrické křeslo nebylo v Británii k dispozici, Churchill dokonce naznačil, že by jej Londýn mohl získat od Američanů na základě Zákona o půjčce a pronájmu, umožňujícího Američanům dodávat spojencům válečný materiál.

Byl také názoru, že by nacističtí pohlaváři měli být exemplárně popraveni bez soudu. "Uvažte, že pokud Hitler padne do našich rukou, určitě jej pošleme na smrt," poznamenal Churchill na schůzi kabinetu v prosinci 1942 podle záznamů, které pořídil zástupce tajemníka kabinetu Norman Brook.

Dokumenty ukazují i na rozsáhlou debatu britského válečného kabinetu v roce 1942 o možnostech, jak potrestat nacistické zločiny v Československu. Například 15. června Churchill navrhl, aby britské bombardéry srovnaly se zemí tři německé vesnice za každou jednu zničenou českou osadu.

V dubnu 1945 vyjádřil tehdejší ministr vnitra Herbert Morrison názor, že "předstíraný proces" s nacistickými lídry by nebyl vyhovující. Jak argumentoval, "lepší bude deklarovat, že je usmrtíme". Churchill souhlasil, že řádný proces s Hitlerem by byl pouhou "fraškou".

Spojené státy a Sovětský svaz ale během několika týdnů daly najevo, že dávají přednost soudnímu procesu s nacistickými pohlaváry. Ty se nakonec konaly v Norimberku.

Churchill navrhoval, aby Británie jednala o vypořádání s nacistickými lídry, například se šéfem gestapa Heinrichem Himmlerem, který chtěl tajně uzavřít mír s Británií a spojenci už před koncem druhé světové války.

Když ministr války James Grigg namítl, že činnost gestapa v koncentračních táborech, jakým byl například Buchenwald, nebyla vyhodnocena jako válečné zločiny, premiér odvětil: "Nechte slovíčkaření. Celkem vzato by mohl být (Himmler) zastřelen..."

Tvrdě proti Gándhímu

Další záznamy odhalují, že Churchill byl rozhodnut nechat zemřít indického mírového aktivistu a pozdějšího zakladatele moderního indického státu Mahátmu Gándhího, pokud by zahájil hladovku během internace za 2. světové války. Britové Gándhího zadržovali v paláci Agy Khana v srpnu 1942 poté, co se indický duchovní vůdce vyslovil proti zavlečení Indie do boje proti nacistickému Německu a vyslovil se pro občanskou neposlušnost.

Británie však nebyla ochotna povolit Gándhímu vystupovat proti válce a britské vládě, neboť klíčové britské kolonii hrozilo napadení ze strany Japonska.

Ministři britského kabinetu rozhodli až po mnoha diskusích v lednu 1943 o propuštění Gándhího ze soucitu, neboť zjevně umíral. "Já bych ho tam nechal, ať dělá, jak myslí," odsekl prý tehdy Churchill. Gándhí byl propuštěn na svobodu až v roce 1944.

Nové dokumenty jsou přístupné veřejnosti v Národním archívu v Kew v západním Londýně.