Podle televizních záběrů z Bajkonuru proběhl start bez problémů. Nosná raketa s družicí Galileo měla vzlétnout již v pondělí, kvůli problémům na pozemních stanicích, které budou sledovat pohyb satelitu ve vesmíru, však byl manévr odložen na středu. 

Pro Evropskou unii to je zásadní krok k vlastnímu systému, který má konkurovat fungujícímu americkému systému GPS. Družice ve tvaru krychle, která váží 602 kilogramů, bude operovat v průměrné výšce 23 000 kilometrů.

Galileo A je experimentální družicí. Na jaře příštího roku ji bude ve vesmíru následovat systé, Giove B. První čtyři satelity Galilea by měly fungovat v roce 2008. Celý systém se bude skládat ze 30 družic. V plném provozu však nebudou zařízení dříve než v roce 2010.

Od systému, který usnadní navigaci řidičům, pilotům, námořníkům, záchranářům a pomůže i farmářům či kartografům, si EU slibuje značný komerční přínos i technologickou revoluci, srovnatelnou se zavedením mobilních telefonů. Zatímco americký systém GPS a ruský Glonass jsou pod kontrolou armády, evropský systém má být civilní.

Galileo bude přesnější než americký GPS

Galileo nabídne větší přesnost než systémy GPS nebo Glonass, americký systém umožňuje zaměřit polohu s přesností na zhruba 30 metrů, ruská satelitní síť pak pracuje s odchylkou 50 metrů.

Galileo má standardně nabídnout odchylku v řádu několika metrů. Bude vysílat pět druhů signálů - zdarma dostupný veřejný, kódovaný pro komerční využití, zabezpečený signál například pro přesnou navigaci letadel nebo vlaků, signál pro pátrání na moři a v nehostinných oblastech a šifrovaný pro potřeby evropských států.

Galileo přijde jeho provozovatele na přibližně 3,6 miliardy eur (108 miliard korun). O 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 se podělí EU a ESA. Náklady v letech 2008 až 2010 se odhadují na 2,1 miliardy eur; nejvýše třetinu by měla uhradit společná pokladna EU, zbytek má pocházet od soukromých investorů.

Kromě Evropské unie se do projektu zapojila Čína a Izrael, zájem projevila i Ukrajina, Indie a Austrálie.