"Arafat a bratr Abú Mázin (tj. Mahmúd Abbás) překonali vzájemné rozpory," řekl Arafatův poradce Tajib Abd ar-Rahím.

Spor mezi donedávna bezkonkurenčním arbitrem všech klíčových záležitostí Arafatem a Mahmúdem Abbásem, kterého jak velká část palestinské elity, tak Izrael a mezinárodní společenství považují za příslib ukončení násilností a reformy palestinské správy, hořel několik týdnů. Jeho předmětem byla neochota Arafata smířit se s Abbásovým záměrem obsadit post šéfa bezpečnosti Muhammadem Dahlanem, jenž byl do loňského roku šéf preventivní bezpečnosti v pásmu Gazy a jehož mají za seriózního odborníka USA i Izrael.

Ještě ráno Arafat navrhoval tři jiná jména a Dahlana chtěl postavit mimo jakékoliv vládní struktury. Podle dosažené dohody bude Abbás ministrem vnitra a Dahlan bude zodpovídat za bezpečnostní otázky.

Silný tlak od Káhiry po Londýn

Izraelský deník The Jerusalem Post napsal, že v úterý Abú Mázin prakticky vzdal naděje v pokračování vyjednávání, a list Ha'arec s odvoláním na palestinské zdroje uvedl, že dokonce chtěl - ještě než vůbec stačil sestavit svou vládu - z přiděleného postu odstoupit; rezignační dopis již prý měl napsaný, ale Arafatovi jej nepředal, aby nezablokoval poslední naději na dosažení shody.

Egyptský prezident Husní Mubarak dnes narychlo vyslal šéfa egyptské tajné služby Umara Sulajmána, aby Arafata odradil od obstrukcí. Právě Sulajmánovi je připisován průlom - Arafata údajně ujistil, že zůstane "vůdcem palestinského národa", přičemž se má ale vzdát snah o zasahování do složení vlády.

Na palestinského vůdce ale naléhaly i Spojené státy a v podobném duchu mu v úterý telefonoval britský premiér Tony Blair, který Arafata varoval, že pokud znemožní ustavení Abú Mázina premiérem, mezinárodní společenství přestane podporovat snahy o izraelsko-palestinské urovnání.

Podmínka pro ukončení násilí

Ustavení palestinské vlády v čele s nově zřízenou funkcí premiéra považují pozorovatelé, ale i Izrael a mnoho palestinských politiků za klíčovou podmínku pro pokrok k zastavení násilností trvajících od podzimu 2000. Podobně se k vývoji staví i Washington, který bez toho odmítá aktivně prosazovat mírový proces, jak po tom volají židovský stát i Palestinci.