Podle série zveřejněných telegramů a dokumentů proběhly rozhovory na podzim roku 1998 hned po útocích na al-Kajdá na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii. Při nich ten rok v létě zemřelo přes 200 lidí. Představitel amerického velvyslanectví v Pákistánu Alan Eastham se setkal s mullou Vakílem Ahmadem Mutavakkilem, nejbližším spolupracovníkem vůdce Tálibánu mully Muhammada Umara.

Umar tehdy nechtěl věřit, že za útoky stojí právě bin Ládin. "Je neskutečné, že vám tento bezvýznamný muž provedl takovou věc."

Později ale sám USA navrhl, že nejlepší by bylo Ládina zabít, nebo objednat jeho vraždu. Nabízel USA také to, aby daly Tálibánu rakety a oni už pak situaci "vyřeší".

Spojené státy, jejichž prezidentem byl v té době Bill Clinton, ale Tálibánu příliš nevěřily a jednání nakonec nikam nevedla.

Vydání přes Saudskou Arábii

USA při jednáních navrhovali i to, aby Afghánistán bin Ládina vydal. To ale Umar nepovažoval za šťastné, vedlo by to podle něj k pádu režimu, protože lidé by nepochopili, proč se Tálibán zbavuje hrdiny z dob sovětské okupace.

Spojené státy navrhovaly, aby země nynějšího duchovního vůdce al-Kajdá vydala přes Saudskou Arábii. K tomu měla posloužit chystaná návštěva saúdskoarabského korunního prince Abdalláha, který měl přimět "pákistánskou vládu k vyvinutí tlaku na Tálibán ohledně bin Ládina".

Telegram rovněž konstatuje, že "Washington by měl využít přirozené obchodnické nátury mnoha Afghánců - a možná i příslušníků Tálibánu - a zdůrazňovat, co by mohl Tálibán vypovězením bin Ládina získat a co naopak může ztratit".

Režim Tálibánu byl svržen americkou invazí do Afghánistánu v říjnu 2001, krátce po teroristických útocích al-Kajdá na New York a Washington z 11. září téhož roku. USA vypsaly na dopadení bin Ládina odměnu 25 miliónů dolarů, na hlavu mully Umara deset miliónů.