Nic nevystihuje trpkost a rozporuplnost jejich životní dráhy i nejisté budoucnosti lépe než nejrozšířenější název pro jejich dosavadní bydliště - vesnice zrádců.

Obavy o bezpečnost

"Vesnice má být před stažením armády zcela vystěhována," potvrdil Právu izraelské úmysly generál Šlomo Dror, mluvčí okupační správy pro Gazu a západní břeh Jordánu. "Do palestinské autonomie z ní již odešlo 18 rodin, dalších 20 bude v nejbližších dnech přemístěno do Izraele," řekl k obci, ke dosud žilo jen 350 Arabů, avšak izraelskými vojáky byla chráněna před okolními Palestinci.

Z toho také pramení hlavní potíž: Do židovského státu smějí jen rodiny s izraelskými doklady a mnoho z těch, které mají přejít pod palestinskou kontrolu, se kvůli pověsti Daháníje coby útočiště proizraelských kolaborantů obává o život. "Palestinci je považují za zrádce, takže pokud tam ti lidé zůstanou, budou zabiti," tvrdí telavivský advokát Joram Melman, který část rodin zastupuje.

Daháníja vznikla ve dvou vlnách. Izraelci ji vybudovali pro egyptské Beduíny, kteří jim dali k dispozici své strategické pozemky v době, kdy židovský stát od roku 1967 okupoval Sinajský poloostrov. Když se odtud Izraelci podle mírové smlouvy s Káhirou v roce 1982 stáhli, Beduíni už z obav před egyptskými represemi v nejjižnějším cípu pásma Gazy zůstali.

Další skupina obyvatel začala přicházet poté, co v roce 1987 vypuklo palestinské povstání, intifáda, a židovský stát čas od času potřeboval poskytnout útočiště kolaborantům, kteří pro něj pracovali na okupovaných územích. Není proto divu, že Daháníja ani není na mapách, pokud jsou do ní vpuštění novináři, nesmějí kvůli ochraně obyvatel fotografovat, a především: vesnice vždy byla střežena stejně přísně jako židovské osady.

"Dnes už v Daháníji udavači nejsou"

Dror ale tvrdí, že dnes už v Daháníji žádný z agentů není. "Izrael od 80. let na svém území usadil na 1200 rodin palestinských kolaborantů. V Daháníji však už dnes jsou jen Beduíni. Palestinci se proto nemusejí bát, vždyť jedna rodina přišla nedávno do Izraele, a když zjistila, že jim v Gaze nikdo neublíží, v klidu tam odešli," dodává s úsměvem.

Palestinci umějí se skutečnými i domnělými zrádci, kteří například navádějí izraelské vrtulníky na vůdce podzemního ozbrojeného hnutí, tvrdě zúčtovat. Desítky lidí byly v uplynulých letech zlynčovány v ulicích, a také palestinská samospráva řadu z nich popravila po až podezřele rychlém procesu před kontroverzními bezpečnostními tribunály.

Právě existence trestu smrti je spolu s možností krvavé pomsty mimo zákon hlavní obavou části obyvatel Daháníje i lidskoprávních aktivistů. "Palestinská samospráva nyní začala trest smrti uplatňovat více než dříve," řekla Právu Sarit Michaeliová, mluvčí izraelské organizace B'celem, která monitoruje dodržování lidských práv na okupovaných územích. "Riziko pro lidi z Daháníje proto samozřejmě existuje."

Kauzu projednává soud

Část ze 67 rodin se za pomoci advokáta Melmana obrátila na izraelský Nejvyšší soud, aby jim umožnil usazení v židovském státě. "Nevíme, jak soud rozhodne," připustil komplikaci Dror. "Jak lidé, co dostali izraelské doklady i kompenzaci, tak ti, co se solidním odškodným odešli na palestinská území, ale dopadli velmi dobře. Ti, co se budou v Daháníji za každou cenu držet, nedostanou nic."

Hrozí tedy těmto Arabům násilná evakuace, jako židovským kolonistům, kteří chtějí od středy hájit své domy před státní mocí? "To rozhodně ne," ujišťuje Dror. "My je tam necháme. Jenže pak přijde palestinská vláda a domy jim stejně zboří kvůli plánovanému rozšiřování nedalekého letiště."