Požár nicméně obnovil spory mezi státními lesy a ochranáři o způsobu těžby kalamitního dřeva na území zničeném loňskou vichřicí. Nevládní výbor Naše Tatry obvinil lesníky, že až dosud těžili dřevo na méně ohrožených místech a turisticky nejfrekventovanější části kalamitou postiženého lesa obcházeli.

"Zpracovatelé dřeva by měli sebekriticky zhodnotit podíl viny na vzniku požáru ve Vysokých Tatrách. Například v chráněné oblasti Koprové a Tiché doliny se lukrativní dřevo těžilo s odůvodněním, že se jedná o protipožární opatření. Přitom právě zde byla pravděpodobnost vzniku požáru minimální. Nejrizikovější místa pro vznik požáru jsou v blízkosti turistických chodníků," píše se v prohlášení nevládního výboru.

Ochranář Ján Dobšovič tvrdí, že upozornili také na nebezpečnou blízkost kalamitního dřeva od benzinové pumpy v Novém Smokovci. "Lesníci ani hasiči tomu nevěnovali dostatečnou pozornost a nebyl zde vydán ani zákaz kouření. Víkendový oheň se k pumpě přiblížil na několik metrů a hrozila katastrofa," dodal. Také ochranářka Ľubica Trubíniová obvinila lesníky, že hořlavé, ale méně lukrativní dřevo zatím nevytěžili a odstraňovali pouze velké kmeny stromů, které šlo lépe prodat.

Ochranáři vyzvali ministra zemědělství Zsolta Simona, aby zvážil odchod z funkce, protože za požár v národním parku je podle nich politicky odpovědný právě on. Ministr to důrazně odmítl a obvinil ochranáře, že svými požadavky zdržují těžbu kalamitního dřeva v Tatrách.

Někteří očití svědci tvrdí, že na začátku požáru situaci podcenili také hasiči. "Když byl ještě oheň malý a dal se uhasit, nevěnovali mu dost pozornosti," tvrdil v televizi Markíza jeden ze svědků. Hasiči tato obvinění odmítli.