„Potřebujeme dostat do politiky schopné lidi. Potřebujeme vrátit Slovensko zpět lidem,” řekl Kiska na tiskové konferenci v Banské Bystrici na středním Slovensku. Dodal, že chce středovou stranu, která nebude orientována konzervativně ani liberálně.

Kiska se vymezil vůči vládní straně Směr-sociální demokracie, s jejímž předsedou a někdejším premiérem Robertem Ficem měl vyostřené vztahy. Za partnery nového politického subjektu označil největší opoziční strany Svoboda a solidarita (SaS), Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), jakož i neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí či dvojici stran Progresivní Slovensko a Spolu, které v koalici vyhrály na Slovensku květnové eurovolby.

Zuzana Čaputová složila slib, stala se první slovenskou prezidentkou

Analytici tvrdí, že Kiska vhodný čas k založení strany propásl. Jako prezident to však dříve udělat nemohl, i když jeho popularita byla ještě před několika měsíci velmi vysoká. Loni v záři byl nejpopulárnějším slovenským politikem, ale podle aktuálních průzkumů klesl na pátou příčku.

Průzkumy mu zatím nevěří

Raketový start nepředpovídají Kiskově straně ani aktuální preference politických stran. Podle agentury Focus by začátkem června 2019 volilo Kiskovu stranu jen 6,2 procenta Slováků. Agentura AKO jí přisuzuje 10,8 procenta.

Video

Takhle Andrej Kiska v dubnu oznamoval založení nové strany (Zdroj: Facebook A. Kisky)

Martin Slosiarik z Focusu konstatoval, že úspěch Kiskovy strany bude záviset na programu a jménech, které se ve straně objeví. „Kiska vyčkával a prázdný prostor mezitím obsadila koalice Progresivní Slovensko/Spolu,“ upozornil Slosiarik. Kiska by mohl oslovit konzervativnější voliče, pro které je koalice Progresivní Slovensko/Spolu příliš levicová či liberální.

Kiska chce vyhrát parlamentní volby. Šance mu dávají, i když stranu teprve zakládá

Vznik Kiskovy strany podle průzkumů může ubrat voliče jiným opozičním stranám. Jednou z výrazných tváří nové strany by se měl stát organizátor loňských protestů Za slušné Slovensko Juraj Šeliga.