„Uvědomuji si, že bez přesvědčení Paříže se to neobejde, ale byl by to odvážný a chytrý krok,“ řekl Scholz. Jako bolestné, že se Francie vzdá významného postu, by se podle vicekancléřových představ mohla Paříž stát trvalým velvyslancem EU při OSN.

Podle francouzských médií jsou Scholzova slova „protiútokem“ Berlína za kritiku Paříže, že Německo příliš vlažně přistupuje k návrhům na reformu Evropské unie, s nimiž přichází především právě Francie. Oficiálně ale zatím z Francie žádná reakce nezazněla.

Debata o reformách

O reformě OSN a především jeho vrcholného orgánu - Rady bezpečnosti - se debatuje dlouhodobě, zatím se ale nedošlo k žádným změnám, které by podle kritiků současného uspořádání lépe odpovídaly nynější geopolitické situaci. Podle francouzské tiskové agentury AFP dnešní německý návrh ale diskusi „spektakulárně a kontroverzně obnovil“.

Fungování OSN v minulosti kritizoval také americký prezident Donald Trump, který je znám tím, že dává před globálními řešeními přednost národním zájmům a bilaterálním dohodám. Německá kancléřka Angela Merkelová letos v září varovala před zpochybňováním významu OSN, zároveň se ale vyslovila pro reformu Rady bezpečnosti.

Rada bezpečnosti
Patnáctičlennou RB OSN tvoří pětice stálých členů, kterými jsou Čína, Rusko, Francie, Británie a USA. V Radě zasedá ještě deset nestálých členů s dvouletým mandátem, které vybírá Valné shromáždění OSN. Skutečná politická váha ale spočívá ve stálém mandátu, který zahrnuje neomezené právo veta, což umožňuje zablokovat jakékoli rozhodnutí RB OSN.

Scholz v projevu prohlásil, že hlavním německým národním zájmem je Evropa. „Pokud chce EU ve světě takřka deseti miliard lidí hájit své zájmy a své hodnoty, musí být jednotná, silná a suverénní,” řekl. Uvedl také, že Evropská unie musí být více politická. „Klíčové výzvy EU vyžadují politické debaty a politická rozhodnutí, nikoli pouze úpravy ekonomických procesů,” řekl.

V této souvislosti Scholz hovořil o sociálních a ekonomických výsadách, jako jsou ochrana zaměstnanců či nezbytnost právního rámce pro minimální mzdu či základní pojištění. Chce také reformovat eurozónu. Jako příklad uvedl rozpočet eurozóny jako součást unijního rozpočtu či budoucí přeměnu záchranné sítě v podobě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) na Evropský měnový fond (EMF), což podporuje také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Scholz je přesvědčen, že odchod Británie z Evropské unie povede k zatraktivnění eura pro ty unijní země, které dosud společnou měnu nezavedly.