„Zejména Itálie, Řecko a také Španělsko jsou jako státy, kde migranti vstupují na území Evropské unie, nejcitelněji postiženy. Proto si myslí, že musí dojít k řadě forem spolupráce, nejen ve směru, o němž hovoří rakouský kancléř, ale také v jiných,“ dodala.

Kurz dal v Berlíně při jednání s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem najevo, že právě snahu o vytvoření takového společenství bude považovat Vídeň, jež přebírá od 1. července předsednictví v EU, za jednu ze stěžejních priorit. „V panu Seehoferovi vidím partnera, jenž může napomoci takovou osu zformovat,“ ujistil Kurz.

Seehofer, někdejší bavorský premiér a od podzimu 2015 vytrvalý kritik vstřícnosti Merkelové vůči uprchlíkům, informoval rovněž o svém telefonátu s italským protějškem Matteem Salvinim. „Vyslovil přání, aby Řím, Vídeň a Berlín úzce spolupracovaly na úrovni ministrů vnitra v otázkách bezpečnosti, boje proti terorismu a v klíčové otázce přistěhovalectví. Dal jsem mu za pravdu,“ upozornil Seehofer.

Pomoc Albánii bude včasná

Také Kurz si chválil součinnost všech tří zemí. „V tomto ohledu, pokud se hlavních témat týká, zaplaťpánbůh došlo k posunům,“ upozornil rakouský kancléř. Dodal, že zatímco ještě před několika lety se svou kritikou „politiky otevřených hranic“ narazil na mimořádný odpor mnoha států, v současnosti podpora této pozice pronikavě vzrostla, kupříkladu v Dánsku či Nizozemsku.

Seehofer a Kurz upozornili, že přes Albánii vede nyní alternativní cesta k původní balkánské trase.

„Na rozdíl od roku 2015 jsme včas zareagovali. Chci albánskou vládu podpořit, jak jen to bude možné. A to, možná i především, skrz předsednictví EU,“ dodal.