Volební místnosti se uzavřely ve 20:00. Zatím vede strana Ciudadanos (katalánsky Ciutadans), která je proti odtržení Katalánska od Španělska a která by získala 36 křesel. Po volbách ze září 2015 jich měla 25. O dvě méně by dostala v této fázi separatistická koalice katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Katalánsko (JxCat). Třetí je nyní Republikánská levice Katalánska (ERC) se 32 mandáty.

Pokud se rozložení sil po sečtení všech hlasů nezmění, budou výsledky ranou pro španělskou vládu. Madrid vyhlásil tyto předčasné volby právě proto, že doufal v oslabení separatismu v Katalánsku.

Hlasovací lístky v jedné z barcelonských škol.

Hlasovací lístky v jedné z barcelonských škol.

FOTO: Jon Nazca, Reuters

Strany, které jsou pro jednotu se Španělskem, tedy Ciudadanos, katalánští lidovci a katalánští socialisté získali v nynějších volbách v této fázi sčítání dohromady jen 57 mandátů. Lidovci zřejmě obsadí pouze čtyři křesla, stejně jako radikální levicoví separatisté z CUP. Katalánští socialisté (PSC) získají nejspíš 17 křesel v regionálním parlamentu.

Volební účast byla rekordní, činila 82 procent, tedy o sedm procentních bodů více než v roce 2015.

Premiérem opět Puigdemont?

Volby lze přitom do jisté míry považovat z bizarní. Někteří kandidáti jsou kvůli „vzpouře“ ve vazbě, další uprchli do zahraničí, protože jim v případě návratu do Španělska hrozí zatčení. Současně jde ale o nanejvýš důležité hlasování, protože se od něj očekává odpověď na otázku, do jaké míry voliči podporují bývalé vedení katalánské autonomní oblasti.

Vzhledem k vysokému volebnímu zisku koalice Společně pro Katalánsko má přitom velkou šanci stát se kandidátem na katalánského premiéra opět Carles Puigdemont. Ten je ale nyní v Belgii a po návratu do Španělska mu hrozí zatčení, protože ho španělská prokuratura viní ze vzpoury kvůli separatistickým snahám. Stejně jako je trestně stíhána celá bývalá katalánská vláda, kterou Madrid koncem října kvůli snahám o nezávislost Katalánska sesadil.