Podle statistiky žije v Irsku 122 500 Poláků, zatímco přistěhovalců z Velké Británie je jen o něco víc než 100 000. S velkým odstupem následují Litevci, kterých je v Irsku kolem 36 000. Víc než desetitisícovou komunitu napočítali statistikové mezi Američany, Brazilci, Francouzi, Němci, Indy, Italy, Lotyši, Rumuny a Španěly. O Češích ani Slovácích se statistika nezmiňuje.

Nejvíc národnostně různorodým irským městem je Galway na západě ostrova, kde žije téměř 19 procent cizinců. V metropoli Dublinu jich je kolem 17 procent.

Počet osob s dvojím občanstvím, z toho s jedním irským, se za posledních pět let skokově zvýšil o 90 procent a dosahuje kolem 100 000, vyplývá ze statistiky. Nejvíc využívají možnosti dvojího občanství Američané, Britové a Poláci.

Víc než desetina obyvatel Irska hovoří doma jiným jazykem, než je irština nebo angličtina, které jsou v Irské republice oficiálními jazyky. Nezaměstnanost mezi cizinci žijícími v Irsku je 15,4 procenta, zatímco mezi Iry 12,6 procenta.