Vedle čtvrteční celonárodní stávky oznámil opozicí kontrolovaný parlament, že jmenuje nové členy nejvyššího soudu, který mají nyní pod kontrolou stoupenci Madurových socialistů. Opozice též uvedla, že se pokusí ustavit vládu „národní jednoty”. Podle Reuters by tak mohla vzniknout paralelní vláda.

Nedělní plebiscit byl reakcí na plán vlády uspořádat 30. července volby do nového orgánu zvaného Ústavodárné shromáždění. Opozice bude tyto volby bojkotovat jako nedemokratické, neboť způsob jejich konání stanovil prezidentský dekret a volební komise nakloněná vládě. Kabinet chce podle svých kritiků tímto novým orgánem nahradit parlament, v němž má opozice většinu, a hodlá posílit diktaturu prezidenta Madura.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro

Venezuelský prezident Nicolás Maduro

FOTO: Marco Bello, Reuters

Očekávalo se, že z 19 milionů oprávněných voličů se referenda zúčastní nadpoloviční většina. To se však nestalo. Podle opozičních vůdců je důvodem skutečnost, že bylo možné otevřít jen 2000 volebních středisek.

Nedělní hlasování doprovázely násilnosti. Před jednou z volebních místností v caracaské čtvrti Sucre stoupenci vlády na motocyklech stříleli do lidí a zabili 61letou ženu a další čtyři osoby zranili. Incident vyvolal paniku, videa na sociálních sítích ukazují stovky lidí prchajících z místa střelby.

Voliči v referendu drtivou většinou odmítli svolání nového shromáždění, vyzvali armádu k ochraně stávající ústavy a podpořili konání voleb ještě před vypršením Madurova mandátu na počátku roku 2019, uvedli rektoři univerzit monitorující hlasování. Podle Reuters vládní záměr odmítlo 98 procent hlasujících.

Podpora ze zahraničí

Venezuelské referendum v noci na pondělí podpořily vlády Kanady a Mexika. Podporu hlasování vyjádřila i pětice bývalých prezidentů z latinskoamerických zemí, kteří o víkendu situaci ve Venezuele sledovali. Madurův ministr zahraničí Samuel Moncada dnes mexického exprezidenta Vincenta Foxe, který byl členem této skupiny, označil za nežádoucí osobu a zakázal mu budoucí vstup do země. „Cítím se tímto projevem uznání od diktátorské vlády vysoce poctěn,” reagoval Fox.

Také šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová dnes venezuelskou vládu vyzvala, aby od svolání Ústavodárného shromáždění opustila.

Venezuelští policisté během demonstrací v metropoli Caracasu.

Venezuelští policisté během demonstrací v metropoli Caracasu (archivní foto).

FOTO: Fernando Llano, ČTK/AP

Podle průzkumů odmítá zřízení Ústavodárného shromáždění 70 procent Venezuelanů a 80 procent nesouhlasí s politikou socialistické vlády, která zemi přivedla na pokraj bídy a paralyzovala veřejný život.

Ve Venezuele, zmítané už několik let hlubokou ekonomickou krizí, se od dubna konají téměř každý den protesty proti vládě. Demonstrace Madurův režim tvrdě potlačuje, zemřelo při nich už přes sto lidí.