Poptávka po muslimských školách navíc sílí. „Čekací listina čítá už 800 zapsaných,“ řekl belgickému listu Cimane El Bakkali, viceprezident centra El Hikma. Toto středisko stojí za plánem na otevření páté muslimské školy a vybralo na ni od věřících 1,2 miliónu eur (asi 32,5 miliónu korun).

KOMENTÁŘ DNE:
Čeští Evropané a ti ostatní - změny v názoru na prosazování eura u ČSSD si všímá Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Islamofobie aneb Když elity selžou - Nad politickou korektností a napětím mezi muslimskou menšinou a domácí většinou. Čtěte zde >>

„Pokud chceme otevřít tuto muslimskou školu, je to proto, že jsme dospěli k závěru, že dítě dostává nejlepší známky, pokud má pocit, že je přijímáno takové, jaké je,“ prohlásil viceprezident centra El Bakkali.

Podle Grégoryho Ramise, ředitele muslimské školy Al-Ghazali, stojí za zájmem o muslimské školy také obtíže, na jaké prý narážejí vyznavači islámu v jiných školních zařízeních Belgie, pokud chtějí „plně prožívat svou náboženskou totožnost“.

Do roku 2013 vznikaly v Bruselu pro muslimy jen základní školy. Ta první, Al-Ghazali, už v roce 1989, další se pak připojily v letech 2011 a 2013. Od roku 2014 však v bruselské čtvrti Schaerbeek působí také střední školy pro vyznavače islámu.

Jak probíhá výuka
Dívky mohou v muslimských školách nosit šátky, i když Belgie jejich nošení na veřejnosti zakazuje
 Muslimské svátky jsou podnětem pro „tematické aktivity“ a diskuse ve třídách
 Starší žáci a vyučující se mohou modlit, pokud si to přejí
 I muslimské školy se mají řídit osnovami, které platí pro jiné školy ve valonské části Belgie
 Výuka však klade důraz na muslimskou kulturu a totožnost
 Děti se učí francouzsky, škola al-Ghazali však nově zavedla i kurz výuky arabštiny
 Školáci jsou vedeni k tomu, aby se „stali citlivými k soužití“