Brzezinski byl rodem Polák a za manželku měl Češku, neteř prezidenta Edvarda Beneše. Byl poradcem prezidenta Kennedyho, v letech 1977 až 1981 působil jako poradce prezidenta Cartera pro otázky národní bezpečnosti. Později pracoval jako hlavní poradce Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetownské univerzitě.

„Pro přátele byl Zbig, pro vnoučata Šéf, své manželce byl životní láskou. Byl mi nejvíce inspirující, milujícím a oddaným otcem, jakého jsem mohla mít,” uvedla dcera Mika, působící jako novinářka v televizi NBC. Carter vzdal Brzezinskému hold jako „vynikajícímu služebníku veřejnosti” a ocenil svého někdejšího klíčového poradce jako „brilantního, oddaného a věrného” člověka.

Média připomínají Brzezinského roli při usmíření EgyptaIzraele, při podpoře Afghánců bojujících proti sovětské invazi, při normalizaci vztahů mezi USAČínou, ale i při nezdařeném pokusu o záchranu rukojmích z amerického velvyslanectví v Teheránu po íránské revoluci v roce 1980.

Americký prezident Jimmy Carter (uprostřed), zahraničněpolitický poradce Zbigniew Brzezinski (vlevo) a americký ministr zahraničí Cyrus Vance na archivním snímku ze 14. února 1979.

Americký prezident Jimmy Carter (uprostřed), zahraničněpolitický poradce Zbigniew Brzezinski (vlevo) a americký ministr zahraničí Cyrus Vance na archivním snímku ze 14. února 1979.

FOTO: Bob Daugherty, ČTK/AP

Brzezinski byl ve Spojených státech uznávaným expertem na komunismus a podporoval východoevropské disidenty. V době studené války v 70. letech byl v zahraniční politice USA považován za jestřába.

Jako politolog byl činný i v pokročilém věku. Postavil se proti americké invazi do Iráku v roce 2003, v loňských prezidentských volbách nepodporoval Donalda Trumpa a kritizoval jeho "vágní" zahraniční politiku.

Ruská agentura Interfax napsala, že varšavský rodák byl po dlouhou dobu „jedním z hlavních ideologů zahraniční politiky Spojených států” a proslul také svou prací na „globální strategií antikomunismu” a na „koncepci americké hegemonie nového typu”, včetně posilování amerického vlivu ve střední Asii a na území bývalého Sovětského svazu.

Důraz na lidská práva

„Putin by měl myslet na svou budoucnost. Přílišné soustředění vládnoucích elit v Rusku na obohacení se může časem vyvolat ve společnosti reakci a nepřátelství. Ještě k tomu nedošlo, ale soudím, že existuje potenciální riziko,” citoval internetový list Gazeta.ru Brzezinského názor na Putina, který „prokázal schopnost přizpůsobovat se okolnostem, zvláště pokud je to v jeho zájmu”.

„Odešel mudrc, který spravoval zahrádku diplomacie, Američan, který v srdci zůstal v Polsku,” uvedla polská zpravodajská televize TVN 24. Připomněla, že v 70. letech Brzezinski polemizoval s protiválečnou levicí a kritizoval politiku uvolnění republikánských prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda, která podle něj přílišným důrazem na kontrolu zbrojení a podceňováním lidských práv vedla k ústupkům vůči Sovětskému svazu.

Jako Carterův poradce kladl důraz na klíčovou roli „třetího koše” o lidských právech v závěrečném aktu helsinské bezpečnostní konference, což posílilo opozici ve východoevropských zemích. V závěru Carterova působení v Bílém domě také podle polské televize zmobilizoval vůdce Západu na obranu Polska před hrozbou sovětské invaze. I po odchodu z funkce zůstal vlivným expertem na zahraniční politiku, zasazoval se i o rozšíření Severoatlantické aliance, uvedla TVN 24.